Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kmotr Mrázek a jeho muži před rokem ´89

  13:10aktualizováno  13:10
František Mrázek vládl českému podsvětí a zároveň měl styky se špičkovými politiky a úředníky. Kdysi začínal jako vekslák. Posléze byl podezřelý z vytunelování šesti bank a stal se z něj lobbista. Nájemný vrah ho zabil 25. ledna 2006. S kým se Mrázek stýkal už před listopadem 1989?

Když loni v lednu zastřelil nájemný vrah podnikatele Františka Mrázka, skončila v České republice jedna éra polistopadového vývoje. Éra spojená s korupcí, vraždami a s tunelováním bank. Za mnoha takovými kauzami tu totiž plných šestnáct let stál právě on – bývalý vekslák a invalidní důchodce z Českého Brodu.

Mrázek, byť si to do jeho smrti nikdo příliš nepřipouštěl, výrazně ovlivňoval veřejný život v zemi. Jeho kontakty sahaly až ke špičkám politiky a byznysu a nejednou dokázal jako šedá eminence ovlivnit přidělení státní zakázky, dosadit na místo ve státní správě "správného" člověka či zařídit obří úvěr v bance.

Přestože ho už v roce 2000 podezřívala policie z objednání tří vražd, on si v té době v klidu chodil na kávu přímo na Úřad vlády, kde jednal se svým přítelem, tehdejším šéfporadcem premiéra Miroslavem Šloufem.

Přestože se Mrázek vyučil jen lakýrníkem a nikdy neabsolvoval žádnou vyšší školu, měl neuvěřitelný dar: uměl jednat s lidmi a dovedně intrikařil. To mu šlo už za komunistů. Patřil k pražské smetánce veksláků, kteří se živili prodáváním tuzexových poukázek (bonů), valut a nedostatkové elektroniky.

Mrázek prostě podle všech dostupných informací vydíral, korumpoval a ovlivňoval vrcholné představitele státu už za socialismu.

Když potřeboval politické informace, sešel se s Antonínem Hejtíkem, tehdejším pracovníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa. S jiným vysoce postaveným úředníkem ministerstva kultury, Jiřím Solilem, domlouval "neuvěřitelný" byznys se švédskou žulou. Tu získával Mrázek se svými komplici na židovských hřbitovech a pak ji prodával do ciziny. Na těchto akcích spolupracovala Mrázkova skupina dokonce s tehdejšími představiteli Židovské náboženské obce.

Mrázek tehdy dělal v "podnikání" podle dobových policejních dokumentů snad do všeho. Kromě prodávání valut obchodoval s auty nebo zprostředkovával prodej nemovitostí. To vše samozřejmě tajně a nelegálně.

Ochranu před případnými problémy u policie mu zpočátku zajišťovali dva důstojníci kolínské hospodářské kriminálky Josef Hrouda a Vladimír Špulák.

Ale později to byly ještě daleko vyšší "šajby". Na dva zcela mimořádné Mrázkovy kontakty přišla policie až na sklonku zlomového roku 1989. Šlo o lidi z Úřadu vlády a z rozvědky. Informace o jeho kontaktech získala MF DNES z přísně střežených archivů.

Začalo to týmem Profesionál
Policie sestavila kvůli veksláckým aktivitám Františka Mrázka zvláštní vyšetřovací tým v roce 1989. Spis se jmenoval příznačně: Profesionál. Policisté několik měsíců Mrázka odposlouchávali a sledovali. A nestačili se divit. Přišli totiž i na docela velké Mrázkovy "ryby".

Tu první si nafotili 23. srpna 1989. Policisté tehdy sledovali Mrázka, jak se řítí do své oblíbené restaurace U Zlatého soudku v Praze v Ostrovní ulici.

Ve tři čtvrtě na dvanáct vešel Mrázek do lokálu a hned si přisedl ke stolu, kde už seděl asi čtyřicetiletý muž. Protože ho policisté neznali, nazvali ho anonymně jako "styk číslo 11". Musel to být poměrně důležitý kontakt. Policisté nezjistili, o čem si ti dva povídali. Ale tušili, že je "tajemný muž" může dovést ke zdroji Mrázkových informací ze státní správy.

František Mrázek
František Mrázek jezdil na obchodní schůzky většinou v žigulíku. Snímek pořídila "sledka" v srpnu 1989.

Mrázkovy salámy
Když schůzka skončila a oba muži vyšli před restauraci, Mrázek otevřel kufr svého žigulíku, vyndal šišku salámu zabalenou v papíru a dal ji příteli "číslo 11". Pak si sedli do žigulíku a ještě spolu dlouze mluvili. Sledka musela pozorování přerušit, protože se oba muži ohlíželi kolem sebe, jako by něco tušili.

Důstojník, který potom zpracovával zprávu o sledování, připsal na konec osobní postřeh: "Mrázek je ke svému okolí velice pozorný, zvláště pak při jednání se stykem číslo 11."

"Hned mi zjistěte, kdo je ta jedenáctka. To nebude jen tak někdo. Mrázek strká salámy jen tomu, koho hodně potřebuje, a když je to něco veledůležitého," řekl tehdy svým podřízeným šéf týmu Profesionál major Rudolf.

Čekání na Generála
Druhý den ve čtvrtek 24. srpna bylo v Ostrovní ulici zase živo. Na dvanáctou hodinu se do Zlatého soudku začali sjíždět mrázkovci. Ve zvýšeném patře u výčepu už seděli dva lidé. Inspektor ministerstva kultury Jiří Solil, s nímž Mrázek spolupracoval na obchodu se švédskou žulou, a vedle něho seděl jakýsi Zdeněk. Jeho příjmení policisté neznali, ale byl to Mrázkův důvěrný kontakt z generálního ředitelství cel.

"Dostal jsem předvolání na policii. Je to zlý. Dělá mi to starosti," svěřoval se Solilovi celník Zdeněk.

"Dělám pro tebe všechno, co můžu. Využívám všech kontaktů, které mám. Tlačíme to ze všech stran. Víc už se snad ani nedá udělat," řekl Solil.

V tu chvíli přišel ke stolu Mrázek. "Franto, Generál ještě nepřišel," řekl Solil. Mrázek hned odešel Generálovi zatelefonovat. Bylo jasné, že Generál je přezdívka pro nějakého důležitého muže.

"Neboj. Generál ti pomůže. Kdo jinej by to už mohl zařídit než on," snažil se utěšit celníka Solil a poplácal ho kamarádsky po ramenou.

Kdo je Generál?
Za deset minut vstoupil do restaurace asi šedesátiletý robustní muž. Měl prošedivělé vlasy, khaki košili, khaki plátěné kalhoty a hnědé polobotky. Nebylo pochyb, byl to Generál. I kdyby ho nikdo neznal, musel by ze stylu oblečení poznat, že měl něco společného s armádou.

"Omlouvám se. Dřív to nešlo. A hlavně v jednu už zase musím někde být," řekl všem Generál.

"To je v pořádku, Luďku. Těch dvacet minut bude stačit. Abychom neztráceli čas, tady Zdeněk ti všechno poví," řekl Solil. Jako Luďka pak oslovovali Generála všichni ostatní, tedy i Mrázek. Znali se důvěrně.

V restauraci byl v té době už pořádný hluk, a tak sledovačka nestačila zachytit, o čem přesně se baví. Jen se stále opakovala slova o tom, že Zdeňkovi přišlo předvolání a že mu hrozí vězení.

Po pětadvaceti minutách se Generál zvedl a rozloučil se. Odešel spolu s Mrázkem.

Major Karel Prokopius z týmu Profesionál, který si sledování vyhodnocoval, okamžitě vypracoval zprávu o záhadném Generálovi. "Musíme vědět, kdo to je. Může to být hlava celé skupiny," napsal Prokopius do informační zprávy.

Bankovky vystřídaly salámy
Téměř dva týdny se nic podstatného nedělo. Sledka nevykazovala žádné zajímavé schůzky a zvláštní policejní tým Profesionál stále pátral po tom, kdo je to Generál a kdo je tajemný "styk číslo 11", jemuž Mrázek dával salámy.

Až ve čtvrtek 7. září kolem druhé hodiny přišlo operativní štěstí. Tak se říká situaci, která znenadání pomůže detektivům při pátrání.

Mrázek si v ten den přeskočil ze žigulíku do bílého Mercedesu 300 D a odjel na Klárov. Zaparkoval v uliciU plovárny a odešel do nedaleké Strakovy akademie, kde měl sídlo Úřad vlády, tehdy Úřad předsednictva vlády ČSSR.

Za deset minut se z vládní budovy Mrázek vrátil, ale už nebyl sám. Doprovázel ho asi pětatřicetiletý černovlasý muž, jehož kriminalisté už jednou s Mrázkem vyfotili před Zlatým soudkem. Byl to "styk číslo 11", jemuž Mrázek před třemi týdny předával šišku salámu.

Mrázek zase otevřel kufr svého vozu, ale tentokrát nevytáhl žádnou uzeninu, jen dva malé balíčky v bílém papíru. Kriminalisté odhadli, že jeden balíček mohl mít rozměr 10 x 25 x 5 centimetrů. Podle všeho šlo o peníze.

Jako kdyby typ vozidla určoval i formu úplatků. Žigulík byl na salámy a mercedes na peníze.

Černovlasý vládní úředník si balíčky převzal, krátce s Mrázkem pohovořil a pak se rozloučili. Mrázek odjel směrem do centra, "styk číslo 11" se vrátil do Úřadu vlády.

Mrázek
Mrázek se právě chystá vyndat ze svého vozu šišku salámu jako pozornost pro přítele z Úřadu vlády ČSSR.

Obzinův poradce
Sledka pak odešla do budovy Úřadu vlády a zjistila, že Mrázek odtamtud volal na linku číslo 280.

Policisté požádali o spolupráci V. správu SNB a chtěli zjistit, komu linka 280 na předsednictvu Úřadu vlády ČSSR patří.

"Je to doktor Vladimír Ibl. Pracoval na Nejvyšším soudu, ale teď je poradcem v kanceláři místopředsedy vlády soudruha Jaromíra Obziny," dozvěděli se policisté.

Obzina byl v té době členem nejužšího vedení ÚV KSČ. Než se stal v roce 1983 místopředsedou vlády a stálým představitelem Československa v Radě vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), byl dokonce v letech 1973 až 1983 ministrem vnitra. Atento muž měl u sebe člověka, který byl napojen na Mrázka – tedy na organizovaný zločin.

Generál byl rozvědčík
"Ale to ještě není všechno, šéfe," řekl kapitán Neuwirth, člen týmu Profesionál.

Rudolf šel do vrtule a v rozčilení použil formulaci, kterou by jinak jako ateista nikdy neřekl: "Proboha, co může být ještě horšího, než že Mrázek má své lidi až u Obziny?"

"Zjistili jsme, kdo je ten Generál, jak se s Mrázkem a Solilem sešel u Soudku," říkal Neuwirth. Rudolf ztichl. Kdyby v tu chvíli spadl na zem špendlík, byl by slyšet.

"Ten Generál je Luděk Somol. Je to bývalý důstojník vojenské rozvědky. Ze služeb SNB byl uvolněn už v roce 1985. A i když je od té doby v důchodu, je stále velmi činný. Teď dělá poradce na ministerstvu zdravotnictví," přečetl Neuwirth své poznámky.

Mrázka zachránila revoluce
Majora Rudolfa polilo horko. Kolem Mrázka se pohybují i šedé eminence tajných služeb.

Jakmile o tom Rudolf informoval své nadřízené, přišla bleskově žádost o zpracování analýzy. V polovině září 1989 si ji vyžádal přímo ministr vnitra František Kincl. Chtěl vědět vše o Mrázkovi a jeho stycích s Iblem a hlavně s generálem Somolem. Od Kincla si pak zprávu vyžádal i tehdejší nejvyšší představitel státu – generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš.

Mrázek měl štěstí, že přišla sametová revoluce. Tým Profesionál nestačil svou práci dodělat. Byl rozpuštěn. Mrázek tak mohl i nadále podnikat a rozšiřovat své portfolio kontaktů s novou elitou.
 


Tehdejší Mrázkovi známí

Politika:
Vladimír Ibl – poradce místopředsedy vlády Jaromíra Obziny Antonín Hejtík – pracovník ÚV KSČ Jiří Solil – inspektor ministerstva kultury

Policie a vnitro:
Luděk Somol – generál rozvědky, později poradce ministra zdravotnictví Josef Hrouda – policista z hospodářské kriminálky Kolín Vladimír Špulák – šéf kolínské hospodářské kriminálky

Židovská obec:
Bohumil Keller – předseda Rady Židovských náboženských obcí Juraj Slánský – místopředseda Židovské náboženské obce

Bývalí veksláci:
Jiří Shrbený Jan Urbánek Miroslav Provod

Podnikatelé:
Čeněk Absolon – dovozce aut; Mrázek s ním spolupracoval Jan Gottvald – šéf Mototechny, později šéf fotbalových Drnovic; Mrázek s ním obchodoval


Jaké kontakty měl František Mrázek po listopadu 1989? Čtěte zítra Kmotr Mrázek II.

V textu jsou použity ukázky z knihy redaktora MF DNES Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek, která vychází příští týden. V úterý 13. listopadu 2007 bude k dostání v síti knihkupectví Luxor. Od 14. listopadu pak v dalších prodejnách.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihlava
100 POHLEDŮ: Baráčky v Jihlavě jak lepidlem k sobě přilepené

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Chci je oškubat, přiznává youtuber. Na dotaz o UFO radnice musí odepsat

Provokující český youtuber s přezdívkou MikeJePan zasypal radnice měst nejen v Libereckém kraji dotazy na výskyt UFO. Smyslem jeho aktivity ale není dozvědět...  celý článek

Bývalý prezident Václav Klaus a jeho manželka Livia Klausová odvolili na Praze 8
Klaus volil svého syna Václava. Poprvé v životě dal preferenční hlas

Bývalý prezident Václav Klaus svoji volbu vůbec netajil. „Prvně v životě jsem dal preferenční hlas. Tentokrát nám to usnadnil náš syn,“ řekl v pátek, když i se...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.