Šéf zahraničního odboru prezidenta Hynek Kmoníček (5. dubna 2013)

Šéf zahraničního odboru prezidenta Hynek Kmoníček (5. dubna 2013) | foto: Michal Šula, MAFRA

Mír mezi Ukrajinou a Ruskem může vyjednat přímo Zeman, říká Kmoníček

  • 124
"Závěry summitu Východního partnerství nejsou rusofobní," říká v exkluzivním rozhovoru pro IDNES ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček.

Je nabídka mírového zprostředkování konfliktu na východu Ukrajiny iniciativou samotného prezidenta Miloše Zemana, nebo celého Východního partnerství? Jak to bylo míněno?
Bylo to míněno tak, že to byl český návrh, tedy je to národní iniciativa, se kterou se ztotožnili účastníci setkání Východního partnerství.

A myslí se to tak, že by Miloš Zeman osobně byl tím vyjednavačem?
To je jedna z možností. Tento návrh je podmíněn tím, že o to požádají, že to bude přání ukrajinské a ruské strany.

Tedy, že s tím budou souhlasit obě strany?
Ne, že s tím budou souhlasit. Že vysloví toto přání. Že si to budou přát. To je silnější.

Nějaká předběžná jednání s ukrajinskou a ruskou stranou už proběhla?
Ukrajinského ministra zahraničí jsme tu měli a ten s touto iniciativou jako účastník této schůzky vyslovil souhlas. Ale z ruské strany je to samozřejmě velká otázka.

Takže na ruské straně k žádnému předjednání této iniciativy zatím, nedošlo?
Pan prezident o tom měl nějaká jednání, ale zatím nebudeme říkat jaká a kde.

Pokud jde o „doporučení“ summitu, je to poměrně silná kritika ruského postupu na východě Ukrajiny a výzva ke stažení ruských sil od hranic s Ukrajinou. Změnil pan prezident po ruské okupaci Krymu své původně vůči Moskvě vstřícné postoje? Je to jen můj dojem?
To je na delší rozbor. V první řadě, o Krymu se vůbec nemluvilo, takže ten neměl žádný vliv. Druhá věc je v tom, že my považujeme ono doporučení považujeme za vybalancované, protože je to doporučení oběma stranám. Nejen na stranu ruskou, aby vytvořila prostor pro diplomacii, ale i na stranu ukrajinskou, aby vytvořila prostor pro diplomacii. Proto je tam to doporučení k prezidentským a následným parlamentním volbám (na Ukrajině. pozn. red.), proto je tam to doporučení k decentralizaci, protože to vytváří podmínky k jednání na obou stranách. Proto já bych to v žádném případě neviděl tak, že je to doporučení jen vůči jedné straně. Účastníci schůzky velice pečlivě dbali na to, aby doručení šla na obě strany.

Pokud to dobře chápu, tak výzva k decentralizaci Ukrajiny neznamená výzvu k federalizaci země?
Ano, o tom jsme vedli poměrně dlouhé právní rozbory. Decentralizace je to, na čem se byly již schopny obě strany, tedy ruská a ukrajinská strana, dohodnout v závěru ženevských rozhovorů.

Na pražském summitu se účastnil i prezident Arménie, která je brána jako pevný spojenec Ruska. Bylo těžké ji přesvědčit, aby se připojila k závěrům summitu?
Právě to, že ji nebylo těžké přesvědčit, ukazuje, že to Arménie nevnímala jako nějaký projekt rusofobního přístupu, že to vnímala jako vybalancovanou výzvu, či doporučení oběma stranám, jak ruské tak ukrajinské. Máte pravdu v tom, že kdyby tam bylo doporučení pouze vůči ruské straně, tak by měla Arménie mnohem větší problém aby podobný závěr této schůzky mohl vzniknout.“

A podpořil ta doporučení pražského summitu i prezident Ázerbájdžánu, který odletěl z Prahy ještě před závěrem schůzky?
Je to samozřejmě konzultováno i s ázerbájdžánským prezidentem. Vznikalo to v rámci série mnoha bilaterálních jednání, nejen české strany, ale i všech ostatních účastníků mezi sebou v průběhu těchto dvou dnů, kdy bylo jasné, že se nejedná o písemnou deklaraci, ale že to bude jen o shrnutí předsedajícího této schůzky, tedy prezidenta Zemana, který shrnul výsledky debaty ústně v rámci oněch doporučení.

Jak velkou roli sehrála účast polského prezidenta Bronislawa Komorowského, jehož země sleduje situaci na Ukrajině asi nejbedlivěji z celé Evropy?
Polsko mělo významný přínos, už tím, že polská strana je specialistou na mnohé oblasti, které se zde diskutovaly. A zejména přesné právní vysvětlení mezi decentralizací a federalizací bylo jednoznačným příspěvkem polské strany.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video