Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kmenové buňky bojují s mozkovými nádory

aktualizováno 
-
Pacienti postižení zhoubnými nádory mozku mají dnes zpravidla jen malou šanci na vyléčení. Nádory tohoto typu odolávají chemoterapii i ozařování a je velmi nesnadné je odstranit chirurgicky. Naději na budoucí úspěšnou léčbu však přinášejí nejnovější výzkumy v oblasti takzvaných nervových kmenových buněk, tedy dosud nerozlišených buněk, které se dokážou vyvinout v různé typy mozkové tkáně.

Kmenové buňky jsou dnes již běžně využívány například při léčbě některých leukemií - jsou nejdůležitější složkou kostní dřeně, kterou lékaři nemocným transplantují. Takto podané kmenové buňky jsou totiž schopny u pacienta obnovit zdravou tvorbu krve. Z dřívějších experimentů je známo, že nervové kmenové buňky jsou schopny se rozšířit v mozku, do nějž byly vneseny injekcí. Gaetano Finocchiaro a jeho kolegové z Národního neurologického ústavu v Miláně se pokusili využít této vlastnosti kmenových buněk a přeměnit je v nosiče protinádorových léků. Geneticky pozměnili myší a potkaní nervové kmenové buňky tak, aby produkovaly interleukin 4 - látku, která povzbuzuje imunitní systém v boji proti nádorům. Když takto modifikované kmenové buňky vstříkli myším a potkanům s nádory mozku, ukázalo se, že zvířata přežívala podstatně déle než jejich neléčené protějšky. Zobrazení jejich mozků technikou magnetické rezonance rovněž prokázalo zmenšení léčených nádorů. "Je to skvělý výzkum. Ukazuje spoustu vzrušujících možností použití nervových kmenových buněk ke vnášení léčiv do roztroušených mozkových nádorů," říká v časopise New Scientist přední odborník Thor Ostenfeld z Cambridgeské univerzity. Italští vědci byli také překvapeni zjištěním, že život zvířatům s mozkovými nádory o něco prodloužilo i vnesení normálních nervových kmenových buněk, které neprodukovaly interleukin 4. Lze tedy předpokládat, že tyto buňky vylučují jinou neznámou látku s protinádorovým účinkem. "Musíme zjistit, jakou látku zastavující dělení rakovinných buněk kmenové buňky produkují," řekl Gaetano Finocchiaro novinářům z New Scientist. Slibné výsledky dosažené na myších však zatím mají svá omezení. Lidský mozek je totiž podstatně větší, takže aby kmenové buňky mohly léčit, musely by se v mozku šířit daleko rychleji. Kromě toho je rakovinná tkáň u lidských mozkových nádorů většinou více roztroušena v nervové tkáni, než je tomu u zkoumaných myší.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zatmění Slunce tak, jak bylo vidět z indonéského souostroví Moluky (9. března...
Američané uvidí úplné zatmění Slunce. Nad kontinent se vrací po 99 letech

Spojené státy americké v pondělí „přijdou“ o Slunce. Stín úplného zatmění vstoupí na kontinent ze západu v 19:16 středoevropského času a poputuje přes čtrnáct...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.