Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klvaňa: Důvody pro radar nepadly, Írán dál vyvíjí balistické rakety

  12:05aktualizováno  12:05
Přerušení vývoje jaderných zbraní v Íránu je dobrá zpráva, ale netýká se raket, proti nimž se buduje protiraketová obrana, tvrdí Tomáš Klvaňa, podle něhož by se politika nátlaku, diplomacie a přípravy obrany neměla opouštět.
Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto

Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Americké zpravodajské služby tento týden zveřejnily zprávu, podle které Írán přestal pracovat na vývoji jaderných zbraní v roce 2003. – více zde

Americkou ani českou politiku vůči budování systému protiraketové obrany to ale neovlivní, ta je totiž zaměřena na ochranu proti balistickým raketám, řekl serveru protiraketovaobrana.cz po jednáních ve Washingtonu český vládní mluvčí pro problematiku protiraketové obrany Tomáš Klvaňa.
 
Jak vnímají Američané zprávu amerických zpravodajských služeb o tom, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně? Snaží se ji odsunout do pozadí?
Ta zpráva rozhodně není něco, co by se dalo brát na lehkou váhu. V každém případě nesouhlasím s výroky některých médií o tom, že padl důvod k obraně proti balistickým raketám. Tato zpráva nemá nic společného s vývojem balistických raket v Íránu, ale týká se pouze jaderného zbrojního programu, který byl podle této zprávy zastaven v roce 2003. To je podle mě důvod k optimismu a je to zároveň potvrzení toho, že spojenecká politika, tedy kombinace nátlaku na Írán a zároveň diplomatického vyjednávání s Íránem, doplněná o budování obrany, funguje a neměla by se opouštět.
 
A v čem tedy spočívá nebezpečí balistických raket?
Především je potřeba říci, že zde nejde jen o Írán, ale obecně o problém nestabilních režimů a nestabilních částí světa, o Blízký a Střední východ. V okamžiku, kdy jeden z  těch nestabilních režimů vyvíjí balistické technologie, nelze vyloučit, že by se tyto zbraně dostaly do nepovolaných rukou.

Navíc ta zpráva neříká nic o tom, že by Írán nebyl schopen znovu obnovit svůj program zaměřený na vývoj jaderné zbraně. Pokračuje v obohacování uranu a není složitou technickou otázkou program obohacování uranu obrátit na program vývoje jaderných zbraní. Írán si ponechává celou tu infrastrukturu, která by mu umožnila znovu ten program zahájit. To znamená, že jde sice o pozitivní vývoj, ale není to nic definitivního a nelze říci, že teď máme o jednu hrozbu méně − ta hrozba existuje i nadále.
 
Ale opozice namítá, že tato zpráva o Íránu je důvodem k ukončení vyjednávání s USA o umístění radaru v Brdech.
Já rozhodně takovou interpretaci odmítám. Naopak, ta zpráva se absolutně netýká balistických technologií, Írán nadále zvyšuje své schopnosti, nedávno testoval sofistikovanější verzi balistické rakety středního doletu na pevné palivo a tento vývoj pokračuje. A opakuji, že toto není obrana, která by byla zaměřena jen proti Íránu, ale je proti komukoli, kdo by v té oblasti získal schopnost ohrozit Evropu nebo USA prostřednictvím balistických raket. Když jeden report zpravodajských služeb přinese dobrou zprávu v tom, že je vývoj jaderné zbraně v Íránu zastaven, nebo lépe řečeno pozastaven, neznamená to, že my nebudeme pokračovat v té politice, která funguje, a do ní spadá také budování aktivní obrany.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval tento týden USA, že nedodržely své původní návrhy spolupráce a vypustily přítomnost ruských inspektorů na základnách v Česku a Polsku. - více zde Může to být výsledek pozdvižení, které tyto návrhy vyvolaly v Česku?
My tuto interpretaci odmítáme a USA tuto interpretaci odmítají také. Je především nutné zdůraznit, že o tom, jestli u nás budou nebo nebudou monitorovací inspektoři a monitorovací mise, bude rozhodovat česká strana. Na tom se samozřejmě nemohou dohodnout Spojené státy s Ruskou federací a pokud si ministr Lavrov něco takového myslí, tak to jenom odráží jeho způsob myšlení o záležitostech tohoto světa. Jinak my jsme otevřeni určitým monitorovacím misím od spojenců v rámci NATO, tak také monitorovací misi v rámci bilaterální domluvy mezi Českou republikou a Ruskou federací, ale muselo by jít o dohodu mezi ČR a Ruskem. Muselo by to být na bázi úplné otevřenosti a transparentnosti a také reciprocity − my bychom potom pochopitelně požadovali podobné monitorovací mise české na území Ruské federace.

Sešel jste se i s hlavním americkým vyjednavačem Johnem Roodem, v jaké fázi je tedy příprava smluv mezi ČR a USA, budou hotovy do jara, jak se uvádí?
My jsme spolu hovořili o následujících několika měsících, v nichž ta jednání mezi americkou a českou stranou budou pokračovat. Nejbližší kolo proběhne příští týden  a právě toto kolo už nám docela napoví, jak daleko jsme se dostali. Příští týden tedy budeme vědět výrazně.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.