Kluci zachránili dívku díky přednášce

Litovel - Přednáška o první pomoci je vážná věc, kluci a holky to tak ale většinou neberou. Oni se přece do takové situace nikdy nedostanou a to dýchání z úst do úst je tak legrační. Život však přináší překvapení. Jardovi Kolářovi, Radkovi Blektovi a Pavlu Sedlářovi z Litovelska se pár dnů po takové osvětě před očima vybouraly na kole dvě holky. Jedna z nich by havárii bez rychlé pomoci možná nepřežila.

"Slavili jsme v Podolí Radkovy osmnáctiny a v podvečer jsme si vyšli k hradu Bouzovu. Už se stmívalo, když z kopce proti nám sjížděly dvě cyklistky. Asi se něčeho lekly, protože předními koly do sebe narazily a přeletěly přes řídítka. Jedna holka nevstávala a začala se celá třepat. Napadlo mne, jestli nemá zapadlý jazyk, jestli se nedusí. Řekl jsem to Radkovi, který už stál u ní. Hned jí ho uvolnil," popisuje Jarda vteřiny, kdy šlo dvanáctileté Barunce z Podolí o život.

Dnes už se o tom vypráví lehce, tenkrát to tak jednoduché nebylo. Dívka mohla být těžce zraněná, mohla klukům i umřít před očima. Měli strach a museli překonat i další nepříjemné pocity. "Byl jsem z toho pořádně roztřepaný. Ve zlomku vteřiny mne dokonce napadlo utéct. Na ulici ale nikdo nebyl a kdo jiný by jí pomohl?" říká Jarda.

Pak šlo vše ráz na ráz. Kamarád cyklistek zburcoval rodiče, přijel místní doktor a brzy i sanitka. Barunka byla pořádně potlučená, měla otřes mozku a zlomený palec.

Kluci se sice dospělým nepochlubili, tamtamy ale jejich záchrannou akci stejně roznesly. "Když jsem se za dva dny vrátil z oslavy, mamka už čekala. Brečela radostí, že jsme neutekli a dívce pomohli," vzpomíná Radek.

V těchto dnech prázdninová příhoda z Podolí koluje i Středním odborným učilištěm v Litovli, kde se sedmnáctiletý Jarda Kolář učí na kuchaře a číšníka. "Kantoři si mne dobírají, říkají mi záchranář," usmívá se. Profesi měnit nebude, ta přednáška mu však trochu vrtá hlavou. "Bylo to na táboře a my jsme se tomu fakt posmívali. Ještě štěstí, že jsem si to o tom zapadlém jazyku zapamatoval," říká.

"Kluk nám nic neřekl a o to více mne to překvapilo," říká ředitel učiliště Jiří Bednář. Dozvěděl se to až z dopisu, který škole napsala Barunčina maminka. Jarda už dostal ředitelskou pochvalu a pozval si ho i litovelský starosta. Teď má ještě jednu příjemnou starost – vybrat si dárek od školy v hodnotě tisíc korun. Obdarováni se ovšem cítí i kantoři. "Kluci si často hrají na to, jak jsou otrlí a bezcitní. Je příjemné zjistit, že když je problém, jsou docela jiní," říká ředitel učiliště.


Video