Úřady daly povolení a nedávno oznámily, že na prodejní pulty se už dostalo maso ze 144 klonovaných krav. Je to poprvé, co se ve světě prodává maso klonovaných zvířat. Zákazníci v zemi vycházejícího slunce si biotechnologiemi nelámou hlavu tolik jako Američané a zejména Evropané, ale i tak projevily japonské organizace na ochranu spotřebitelů svou nespokojenost.
Cesta k levnějším biftekům
Klonování je nepohlavní rozmnožování bez použití samčího spermatu. Vědci při něm vezmou buňku ze zárodku nebo přímo z těla dospělého živočicha (a před pár dny dokonce jen z kravského mléka) a její jádro vloží do neoplodněného samičího vajíčka téhož živočišného druhu. Když to vyjde, vajíčko se začne vyvíjet, jako kdyby bylo oplodněno, a vznikne z něj zárodek. Ten se pak umístí do lůna některé samičky, která - když se opět vše povede - mládě donosí a porodí. Narozené mládě má totožné dědičné vlastnosti jako dárce buňky.
Vědci obvykle předpokládají, že klonování nebude sloužit jako běžná rozmnožovací technika, protože je příliš složité a drahé. V chovatelské praxi očekávají, že tímto způsobem budou zemědělci v budoucnu kopírovat špičkové chovné kusy. V biotechnologických oborech se předpokládá, že se klonováním budou rozmnožovat živočichové, do kterých vědci za drahé peníze vložili nové geny, takže se v těle těchto zvířat budou tvořit potřebné léky, případně v nich porostou orgány vhodné pro transplantaci lidem.
Japonsko je státem, kde hovězí patří k nejdražším masům. A tak je nynější prodej klonovaného masa vlastně i prvním pokusem určit, zda by se v této zemi vyplatilo dobytčata s nejlepším masem klonovat a zařadit je do běžné zemědělské produkce.
Ministr šel příkladem
"Klonování je manipulování se životem, cestou, která překračuje boží kontrolu. Musíme si opravdu dobře rozmyslet, jestli je přijmeme nebo ne," říká Secuko Jasudová, mluvčí japonského Sdružení spotřebitelů. Dodává však, že diskuse o tom v Japonsku ještě nezačala.
Vědci zabývající se klonováním zdůrazňují, že žádné nebezpečí z pojídání klonovaného masa nehrozí, protože se nijak neliší od běžného hovězího. "Je to otázka hodnot, či prostě pocitů, které rozhodují, jestli jednotlivým lidem vadí jíst maso klonovaných zvířat," soudí Šohei Jonemoto, expert na klonování pracující pro jeden z výzkumných ústavů společnosti Mitsubishi.
Šoiči Nakagava, japonský ministr zemědělství, na veřejnosti snědl talíř s klonovaným hovězím, aby ukázal, že není třeba se něčeho bát.
Teprve v příštích měsících a letech se však ukáže, jestli spotřebitelé přijmou klonovaná dobytčata se stejným klidem, s jakým jedí zvířata vyšlechtěných plemen, anebo se proti nim zatvrdí. Záležet bude samozřejmě i na tom, jestli bude maso z klonovaných živočichů v obchodech označeno, a tedy snadno k poznání, čímž zákazníci získají možnost se samostatně rozhodnout.
 Rozpaky mezinárodní veřejnosti zatím vzbuzoval prodej velrybího masa v Japonsku (na snímku), neboť v drtivé většině zemí světa je lov velryb zakázán. Nyní na pultech japonských obchodů přibylo i maso z klonovaných krav. Vědci připomínají, že se nijak neliší od běžného hovězího, ale některé organizace na ochranu spotřebitelů jsou zneklidněny. |
