Klíšťata útočila více než loni, encefalitidě podlehli dva muži

Klíšťovou encefalitidou onemocnělo letos v Česku už 672 lidí. To je víc než za celý loňský rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu. Dva muži už nemoci podlehli. Zhruba u dvanácti procent případů zanechává onemocnění trvalé následky, nejčastěji to bývají obrny.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Za loňský rok onemocnělo encefalitidou 633 lidí, předloni 546. Nadprůměrný z hlediska výskytu onemocnění byl rok 2006, kdy hygienici zaregistrovali 1 029 nemocných.

Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Dagmar Hulínské se ale tento "rekord" překonat nepodaří. "Klíšťat je nyní už málo, infekcí nepřibývá. I v endemických oblastech, kde běžně sbíráme velké množství klíšťat, jich je teď málo," popsala situaci iDNES.cz Hulínská.

Sezona klíšťat má vždy dva vrcholy, na jaře a začátku léta a na podzim. Letos ale bude druhý vrchol výrazně slabší. Souvisí to do značné míry i s počasím, klíšťatům se daří, když je vlhko a teplo. Léto ale bylo příliš suché.

V přírodě byly v srpnu jenom nedospělá stadia klíšťat - larvy a ojediněle nymfy, nyní už se začínají objevovat nymfy a dospělé samice. Samice způsobí 70 až 80 procent onemocnění, za dalších 20 procent můžou nymfy. Larvy nemoc přenášejí výjimečně.

Následky má až 12 procent nemocných

Klíšťová encefalitida je nehnisavý virový zánět mozku a mozkových blan přenášený klíšťaty. Příznaky se projeví podle toho, kde je centrum zánětu. Pokud jsou zasažena hluboká mozková centra, může to neblaze ovlivnit stav vědomí, hybnost, nebo dokonce dýchání.

Nemoc probíhá ve dvou fázích. V první má nemocný běžné chřipkové projevy - teplotu, bolesti hlavy a kloubů. Objevuje se také zvýšená únava, nechutenství, nevolnosti a zvracení.

Po několika dnech příznaky ustoupí, mohou se ale vrátit s ještě větší intenzitou. Nemocní mají vysoké horečky, silné bolesti hlavy, objevuje se ztuhnutí šíje. Nemocný může mít deprese, mít poruchy spánku, světloplachost. V nejtěžších případech může dojít až k obrnám nebo bezvědomí.

Počet případů encefalitidy

2008 - 633

2007 - 546

2006 - 1 029

2005 - 643

2004 - 507

2003 - 606

2002 - 647

2001 - 633

2000 - 719

1999 - 490

Zdroj: Epidat

Asi u 12 procent případů zanechá nemoc trvalé následky, zhruba polovina z nich je závažná. Nejtěžšími následky jsou obrny. "Existují trvalé následky ve smyslu obrn končetin. Například těžká obrna horní končetiny z té šikovnější, dominantní strany změní tomu člověku zcela život. Naprosto ho vyřadí z práce, změní všechno," uvedl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.

Řada lidí se potýká s takzvaným postencefalitickým syndromem. Je to soubor potíží, mezi něž patří bolest hlavy, závrať, nesoustředěnost, nevýkonnost v práci, neschopnost vyjít s lidmi, problémy třeba i v intimní oblasti.

I v ostatních případech trvá rekonvalescence velmi dlouho. "Onemocnění sebere pacientovi minimálně tři měsíce kvalitního života," konstatovala Věra Štruncová z infekční kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Proti klíšťové encefalitidě neexistuje účinný lék, léčí se pouze symptomy. Účinnou ochranou proti nemoci je očkování, v Česku je ale v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nízká proočkovanost. Očkováno je pouze 17 procent populace. V sousedním Rakousku je naočkovaných téměř devadesát procent populace a případů encefalitidy tam lékaři registrují minimum.

Paradoxně je u nás velmi nízká proočkovanost u starších lidí, u nichž bývá průběh nemoci těžší. Obě letošní úmrtí způsobená encefalitidou byla u mužů starších 60 let.

Proti druhému onemocnění přenášenému klíšťaty, borelióze, vakcína neexistuje, nemoc je ale méně závažná. Ročně se jí nakazí kolem tří a půl tisíc lidí.

Klíšťata mají ráda teplo a vlhko

Klíšťatům se daří v okolí velkých řek a na travnatých březích rybníků, kde je vlhko a teplo. Hodně jich je také ve spadaném listí.

Klíšťata infikovaná lymeskou boreliózou se nacházejí především v povodí velkých řek, v okolí Brna, Polabí a na Vysočině. Případů encefalitidy bývá nejvíce v oblasti jižních Čech, u Českých Budějovic a Tábora, dále v Chomutově, Ústí nad Labem, na Vysočině a u Olomouce.

Člověk se ale může nakazit i požitím nepasterovaného mléka nebo sýra nakažené ovce či kozy. "Letos jsme řešili případ rodiny, otce a dvou dcer, kteří se klíšťovou encefalitidou nakazili z tepelně neupraveného kozího mléka, které pocházelo od infikovaných zvířat," uvedl Chmelík.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Lidé se mohou nechat naočkovat buď ve zdravotních ústavech, nebo u svého praktického lékaře. Ten jim vystaví recept, vakcínu si zájemce koupí v lékárně a lékař ji aplikuje. V očkovacích centrech jsou vakcíny skladem přímo v lednicích.
Základní očkování probíhá ve třech dávkách, které se aplikují v rozmezí jednoho roku. Čtvrtá se aplikuje s odstupem tří let. Další přeočkování se řídí podle druhu vakcíny a věku očkované osoby. Ideální čas pro zahájení očkování je podzim nebo zima, kdy klíšťata ještě nejsou aktivní.