"K nám ho přivezli s pokročilým stadiem onemocnění, léčba u něj už bohužel nezabrala," řekl MF DNES mluvčí Masarykovy nemocnice Karel Krois.
Loni na stejnou nemoc zemřeli čtyři lidé. Podle nejnovějších statistik případů nakažení encefalitidou v letošním roce oproti loňsku o třetinu přibylo. Zatímco loni zaznamenali lékaři do poloviny roku 98 případů, teď už jich je 132. Dlouhodobý průměr je přitom 90 případů.
"Asi pět procent případů má přitom velmi vážný průběh. Pacient může mít trvalé následky nebo může i zemřít," upozorňuje Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu.
Klíšťová encefalitida je nebezpečná tím, že má podobné příznaky jako chřipka: bolesti hlavy, zvýšenou teplotu, ale i závratě nebo dvojité vidění. Nemocný člověk tak nemusí vůbec tušit, že se nakazil.
Kromě nebezpečné encefalitidy přibývá i lidí nakažených lymskou boreliózou. "Letos máme hlášeno už 1310 případů, to je asi o 260 více než loni ke stejnému dni," říká Beneš.
A čemu lékaři přičítají nárůst pacientů? "Příčinou je letošní mírná zima, která byla pro vývoj klíšťat velmi příznivá," vysvětluje Beneš.
Nejvíce postižené regiony jsou jižní Čechy a Vysočina. Nebezpečí nákazy se v nejbližších dnech určitě nesníží. Podle Českého hydrometeorologického ústavu bude aktivita klíšťat stále na stupni číslo tři, což znamená vysoké nebezpečí.
Nejvyšší pravděpodobnost, že se člověk dostane do kontaktu s klíštětem, je v listnatých a smíšených lesích.
Klíště číhá na "vonící" kůži
Čím to je, že se někdo vrátí z lesa bez klíštěte, zatímco jiný jich na těle najde hned několik? Klíště si totiž svoji oběť vybírá podle toho, jak mu "voní". "Většina klíšťat reaguje na mechanický podnět," vysvětluje Milan Pejčoch ze Státního zdravotního ústavu.
Klíště cítí, jak se vlní tráva – oběť přichází. Kromě toho se orientuje také podle čichu. Dopředu tak pozná atraktivního hostitele. "To může být důvodem, proč se někteří lidé vrací z lesa bez klíštěte a jiní třeba se třemi," říká Pejčoch.
Vhodný repelent dokáže klíšťata poměrně spolehlivě odpudit. Obsahuje totiž látky, které nesnášejí: kafr, citronelu, mentol nebo tee tree olej.
Některé repelenty fungují i tak, že udělají potenciální oběť pro klíště v podstatě neviditelnou. Klíště totiž svého hostitele identifikuje i podle oxidu uhličitého, který hostitel vydechuje. Repelent zamezí tomu, aby klíště oxid uhličitý rozpoznalo. Odborníci proto doporučují do lesa bez repelentu nechodit.
Letos jsou totiž klíšťata obzvlášť aktivní. Nejúčinnější ochranou proti encefalitidě je očkování, a to kdykoli v průběhu roku. Proti borelióze však žádné očkování není.
Primářka infekčního oddělení nemocnice na Bulovce Hana Roháčková proto doporučuje po přisátí klíštěte několik dní sledovat změny zdravotního stavu. Zatímco encefalitida se podobá chřipce, borelióza se projevuje rozšiřující se červenou skvrnou v místě přisátí klíštěte, únavou či bolestí svalů.
Na encefalitidu umírají ročně v průměru čtyři lidé, borelióza má spíše dlouhodobé následky, jako jsou bolesti kloubů nebo oslabené srdce.
