Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nadace Charty 77 ocenila členy Kliniky za občanskou statečnost

  20:02aktualizováno  20:02
Dvacítka zástupců pražského sociálního centra Klinika převzala ve čtvrtek Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost pro rok 2016, kterou centru udělila Nadace Charty 77. Nezávislá porota ocenila jejich dobrovolné aktivity, které podle ní překračují hranice jakékoli ideologie i tržního světa a stávají se obecně lidskými.

Sociální centrum Klinika v pražské Jeseniově ulici | foto:  Petr Topič, MAFRA

Lidé z Kliniky podle poroty uhájili své přesvědčení před nepřejícími spoluobčany i politickými odpůrci všech ideových směrů. Praha podle ní potřebuje místo, kde se lidé všech osudů i názorů mohou setkat jako občané, a ne jako spotřebitelé. Podle členky poroty, socioložky Jiřiny Šiklové, se má protestovat i v demokratickém systému. „Když budou všichni lidi mlčet, tak buď je to v nebi, nebo je to totalitní systém,“ řekla.

Ocenění pro literárního historika

V rezidenci primátorky v pražské Městské knihovně dostal také Cenu Toma Stopparda za rok 2015 literární historik a indolog Petr Holman za svazek Březiniana II a péči o dílo básníka a spisovatele Otokara Březiny.

Krieglova cena se uděluje od roku 1987 a je s ní spojena odměna 25 000 korun. Klinika peníze věnuje organizaci Anarchist Black Cross (Anarchistický černý kříž), která podporuje vězně z anarchistického hnutí.

Klinika je podle jejího zástupce Jakuba Orta sice levicový projekt, ale není dogmatická. Klinice může být sympatická i pestrost tradic a ideových východisek, které se v Chartě střetávaly. Řekl ale také, že Charta se po listopadu 1989 stala součástí velkého příběhu o nepřekonatelnosti liberální demokracie a spojení s kapitalismem.

„Squatterské a anarchistické hnutí, ale i lidé, kteří se hlásili a hlásí k progresivní levici na tuto novou polistopadovou ideologii, naráželi a narážejí ve svém myšlení i politické praxi. Nejinak je tomu s Klinikou,“ řekl. Aktivisté vyzvali k tomu, aby se formoval odpor proti fašizaci společnosti a hledala se řešení skutečných problémů.

Centrum na pražském Žižkově zahájilo činnost v prosinci 2014, kdy prázdnou budovu někdejší polikliniky v Jeseniově ulici obsadili aktivisté, vyklidili ji a bez povolení v ní provozovali sociální centrum. O dva měsíce později budovu získali od majetkového úřadu k bezplatné výpůjčce a svépomocí ji opravili. Pořádali zde například sbírku oblečení pro uprchlíky. Začátkem letošního února na Kliniku zaútočili maskovaní pachatelé ve stejný den, kdy se v Praze konaly demonstrace proti migraci (psali jsme zde).

Fotogalerie

Do svého majetku chce budovu získat Praha pro působení neziskových organizací. V pátek bude o nákupu či výměně objektu jednat hlavní město s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

V posledním týdnu Klinika vzbudila pozornost poté, co tam anonym dvakrát nahlásil bombu. Policie v pátek a v úterý po vyklizení a prohlídce budovu navzdory protestům jejích obyvatel předala úředníkům z ÚZSVM. Zástupci úřadu budovu pokaždé uzamkli, ale squatteři do ní opět vnikli a obnovili činnost centra (více o vyklizení budovy čtěte zde). ÚZSVM kvůli tomu podal trestní oznámení.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.