Jedním z míst, odkud mizí led, je například Grónsko. Zda za to ale může zejména člověk, o tom se vědci přou.

Jedním z míst, odkud mizí led, je například Grónsko. Zda za to ale může zejména člověk, o tom se vědci přou. | foto: NASA Earth Observatory

Klimatologové zveličují vliv lidí na oteplování, naznačuje únik dat

  • 861
Ti, kdož nevěří na souvislost mezi lidskou činností a globálním oteplováním, se teď radují. Klimatické skeptiky, jak se jim už delší dobu říká, potěšila aféra kolem úniku dat z prestižního britského vědeckého střediska. Naznačuje, že si vědci studie o vlivu člověka na oteplování přibarvují.

Co se stalo? Minulý týden se někdo - nejspíš hackeři - naboural do serveru centra pro výzkum klimatu na univerzitě v britském Norwichi a ukradl tisíce dokumentů a e-mailů, které si mezi sebou vyměňovali přední světoví klimatologové. Tedy lidé, jejichž vědecké výsledky mají vliv na rozhodování politiků, a tím také na obrovské toky peněz.

Ukradená data se hned objevila na internetu. A způsobila poprask. Vědci si totiž v e-mailech dopisují o tom, jak manipulují s daty, jak uhlazují výsledky bádání, jak programově vytvářejí názorovou jednotu a odmítají komukoliv poskytnout "surové", nezpracované výsledky svých výzkumů.

A také jak se pokoušejí vyřadit oponenty z veřejné debaty. Třeba tím, že se jim různými kličkami brání v publikování v odborných časopisech. Podle skeptiků je korespondence (zahrnující zprávy od roku 1996 až do poloviny letošního listopadu) jednoznačným důkazem, že klimatologové si zdaleka nejsou tak jisti vlivem lidské činnosti na vzestup teploty. A právě kvůli této nejistotě a vnitřním rozporům zkreslují realitu, aby jejich převládající názor nebyl ohrožen či zpochybněn.

Jen pro pořádek, oním převládajícím názorem je přesvědčení, že lidé mají na globální oteplování rozhodující vliv. "Když se na to zeptáte stovky klimatologů, pětadevadesát z nich řekne, že člověk má na svědomí víc než polovinu klimatických změn," říká Ladislav Metelka, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.

Inkriminovaní badatelé se brání. E-maily jsou podle nich účelově vybrané, aby vědeckou komunitu co nejvíc poškodily. Zdůrazňují, že načasování úniku není náhodné - za dva týdny v Kodani začíná velká konference, na níž se země světa mají dohodnout na nástupci takzvaného Kjótského protokolu o snižování emisí. S teorií řízeného úniku souhlasí i Metelka. "Má to nejspíš ten účel, poškodit Kodaň," říká.

"Trick" s teplotami

Aco že je v e-mailech tak skandálního? Tak třeba přední americký klimatolog Kevin Trenberth líčí kolegovi trik s teplotními hodnotami (jak vyřadil ty údaje, jež ukazují na pokles teplot). Použité slovo "trick" si jeho oponenti překládají jako "podvod", kdežto on sám říká, že měl na mysli "chytré řešení".

Phil Jones z centra, z něhož byly dokumenty ukradeny, zase líčí kolegovi z Pensylvánie, jak se z důležité mezinárodní zprávy chystá vyřadit práce těch vědců, kteří vliv člověka na oteplování popírají.

V souvislosti s únikem informací pochopitelně vyvstává mnoho otázek. Kdo data ukradl a proč? Chtěl zpochybnit kodaňskou konferenci, která bude už tak poněkud bezzubá? Co celá věc vypovídá o vědecké komunitě? A někteří jdou ještě dál, když se ptají: Můžeme teď ještě klimatologům vůbec věřit?

"Může to uškodit důvěryhodnosti klimatologů a bude na nich, aby prokázali, že s ničím nemanipulovali," soudí Metelka. Na druhou stranu říká, že inkriminované vědecké středisko je jen jedním z mnoha.

Celá věc má ještě jeden, lidský rozměr. Pisatelé se v e-mailech nevybíravě vyjadřují o oponentech z řad vědců či novinářů. A v jednom případě se dokonce cynicky radují ze smrti jednoho klimatického skeptika.

Ukazuje to na skutečnost, že vědci jsou taky jenom lidé. S výsledky naší práce to nemá nic společného, obhajují se. "Newton byl možná osel, ale teorie zemské přitažlivosti funguje," řekl deníku New York Times klimatolog NASA Gavin A. Schmidt.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video