Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Eiffelovka v pralese. Gigantická observatoř odhalí tajemství Amazonie

  22:33aktualizováno  22:33
V hlubinách amazonského pralesa bude během pár týdnů uvedena do provozu unikátní observatoř. Daleko od civilizace bude měřit emise skleníkových plynů a závislost klimatických změn na změnách v deštném pralese. Zaznamenávat bude také stav místních ekosystémů.

Amazonská observatoř bude s 325 metry vyšší než Eiffelova věž v Paříži (10. ledna 2015) | foto: Reuters

S 325 metry bude vyšší než Eiffelova věž, lidské oko ji však spatří jen výjimečně. Projekt s názvem The Amazon Tall Tower Observatory (ATTO), který je výsledkem spolupráce německého Institutu Maxe Plancka, Národního institutu pro výzkum Amazonie a Univerzity státu Amazonas, se totiž nachází asi 160 kilometrů od nejbližšího města Manaus, píše server BBC.

Hlavním účelem bude zaznamenávání množství skleníkových plynů a jak deštný prales interaguje s atmosférou, uvádí The Guardian. Z těchto údajů pak vědci plánují stanovit bilanci, která ukáže, zda jsou deštné pralesy skutečně plícemi světa, nebo zda skleníkové plyny naopak produkují. K přesnosti měření by podle Paula Artaxa, jednoho z koordinátorů projektu, měla přispět i odlehlost observatoře.

„Je to vůbec první dlouhodobá tropická observatoř, která je schopná monitorovat zdraví tak významného ekosystému, jakým je amazonský deštný prales. Je důležité monitorovat bilanci uhlíku, stejně jako aerosolů a energetickou bilanci amazonského ekosystému, protože se jedná o velmi citlivý systém, který se kvůli klimatickým změnám v příštích letech bude výrazně měnit,“ vysvětluje Artaxo.

Zkoumání Sibiře a nová zjištění

Projekt za bezmála deset milionů dolarů (asi 240 milionů korun), by měl být naplno spuštěn během několika následujících týdnů tak, aby se začalo měřit ještě před přicházejícím obdobím dešťů, uvádí server RT. Data se budou prostřednictvím internetu posílat do všech participujících výzkumných institucí, včetně tisíce kilometrů vzdáleného německého Institutu Maxe Plancka.

Fotogalerie

Tamní vědci už mají s podobným projektem velké zkušennosti. Ve spolupráci s ruskými kolegy totiž zrealizovali projekt Zotino Tall Tower Observatory na Sibiři, připomíná web Popular Mechanics. Vědci na základě dat určili, že sibiřská tajga zcela jistě emise pohlcuje.

Nepřekvapivé zjištění, chtělo by se dodat. Podle Martina Heimanna, vedoucího biochemického oddělení Institutu Maxe Plancka, to však tak samozřejmé není. „Když se na čísla podíváte pozorněji (..), tak tyto lesy sice pohlcují skleníkové plyny, ne však v tak velkém objemu, jak jsme doposud mysleli,“ vysvětluje Heimann.

Podle něj je výborné, že podobné zařízení nyní vzniklo i v Amazonii. „Existují studie, které tvrdí, že Amazonie pohlcuje skleníkové plyny, jiné studie tvrdí, že je produkuje. Nyní můžeme zjistit, jak je to ve skutečnosti,“ míní.

Zdravé rostliny sice během fotosyntézy pohlcují oxid uhličitý a přetvářejí ho na sacharidy a kyslík, v jejich hnijících kmenech se však sacharidy opět rozkládají a do vzduchu tak opět uniká oxid uhličitý. Podle Heimanna zůstává velkou otázkou, jaké množství oxidu uhličitého zůstává „uloženo“ ve stromech a kolik ho uniká do ovzduší.

Amazonská observatoř bude sbírat data od roku 2015 nejméně 20 až 30 let. Skromnějších observatořích, které zkoumají zemskou atmosféru, je po světě tisíce. V údajích zámořských meteorologů se například nejčastěji objevuje observatoř Mauna Kea, která se nachází na stejnojmenném havajském vulkánu. Data sbírá už od 50. let minulého století a zaměřuje se zejména na emise oxidu uhličitého.

Na českém území stojí za zmínku 250 metrů vysoká observatoř u meteorologické stanice v Košeticích na Pelhřimovsku. Množství nejmodernějších přístrojů, čidel a sond umožňuje sledování kvality ovzduší a monitorování hladiny skleníkových plynů (více o košetické observatoři se dočtete zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.