Velké sucho i další teplotní a srážkové extrémy souvisejí podle odborníků se současnou proměnou klimatických cyklů. "Množství srážek za letošní rok je na dvaceti procentech dlouhodobého normálu," dokládá klimatolog Jiří Svoboda.
Léto podle něj vyvrcholilo už v červnu. "Sucho ale nebude trvat do konce léta, srážky pravděpodobně přijdou v poslední červencové dekádě," soudí odborník. Přelom července a srpna je podle něj nejkritičtější období z hlediska velkých dešťů.
V tu dobu totiž ovlivňují evropské klima monzuny, podobné, jaké nyní způsobují záplavy například v Číně. Proto se mohlo loni stát, že i v České republice napršelo přes sto milimetrů během čtyřiadvaceti hodin. Totéž se může opakovat letos.
Čím déle neprší, tím je podle Svobody větší nebezpečí, že přijdou přívalové srážky a následné povodně. "Říká se tomu srážková bilance - když se deficit nedoplní letos, stane se to v příštím roce," vysvětluje klimatolog.
Vyschlá půda přitom není před silnými dešti žádnou výhodou, zpočátku se chová stejně jako vodou nasycená země. "Než půda změkne a začne nasávat vodu, stéká po ní stejně, jako když je povodí příliš nasáklé," říká Jiří Svoboda.
Kdyby nyní přišly přívalové deště, hrozila by navíc silná půdní eroze - na svažitém terénu teče voda prasklinami a vymílá půdu.
Po loňských povodních začali odborníci více hovořit o střídání klimatických cyklů. Evropa je od 90. let na počátku nového cyklu, pro nějž jsou typická deštivá léta a podzimy, suché a studenější zimy.
Základní klimatický cyklus je asi devadesátiletý, polovina je teplá a suchá a druhá je studená a vlhká. Extrémy budou podle klimatologa Svobody trvat asi deset let. Povodně v každém případě zůstanou hrozbou několik let.
