"Metan je důležitý skleníkový plyn, takže svůj vliv na změnu klimatu jistě má. Stejně jako uvolňování metanu po rozmrznutí permafrostu. Ale, že by zrovna dobytek měl vyšší vliv než jiná činnost, tomu bych se bránil," zdůvodnil, proč si steaky odmítá odepřít.
Radim Tolasz, náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii Českého hydrometeorologického ústavu, se čtenáři diskutoval o oteplování, antiekologických názorech prezidenta Václava Klause i mezinárodní konferenci o klimatu v Kodani. Čtenáři se jej například ptali, jak se mu líbilo referování médií o konferenci
"Nelíbilo, ale můžu si za to částečně i sám. Po dobu Kodaně a těsně před ní jsem se své vlastní účasti médiích vyhýbal. Informace z Kodaně byly téměř všude podivné, ale jednání samotné asi taky," poznamenal.
Otázky padly také na to, jak velkou uhlíkovou stopu konference měla. "Jistě to někdo spočítá nebo spočítal. Ale opravdu to považujete za tak důležité? Klimatologie, meteorologie a koneckonců i mezinárodní politika se bez mezinárodních akcí a mezinárodní spolupráce neobejdou. Telekonference a videokonference nejsou pro mnohá jednání zrovna ideální prostředek, ale i ten se využívá," obhajoval Kodaň Tolasz.
radim Tolasz odpovídá zde |
Radim Tolasz v on-line rozhovoru prozradil, že nepatří k radikálům, kteří striktně stojí za svým a hlásají nepopiratelné pravdy.
"Jsem klimatolog. A každý klimatolog je rozvážný a konzervativní, takže nemůže být ani na straně skeptiků, ani na straně alarmistů. Tyto pojmy jsou totiž nikoliv klimatologické, ale politické. Greenpeace a zelení obecně jsou značně nekonzistentní ve svých názorech - problematika CO2 versus jádro je pouze jedním z příkladů," míní. Člověk ale podle něj klima jasně ovlivňuje.
"Vliv člověka na klima je prokazatelný. Například skleníkové plyny v atmosféře zvyšují globální teplotu zhruba o 30 stupňů Celsia. Člověk do atmosféry skleníkové plyny přidává spalováním fosilních paliv, chovem dobytka, nebo přírodě brání ve využívání některých skleníkových plynů kácením deštných pralesů. Člověk zvyšuje i obsah aerosolů (pevných částic) v atmosféře, jejichž vliv na globální teplotu není zcela jasný. Při chlazení v průmyslu vzniká odpadní teplo, které uniká do atmosféry," vypočítal.
Zároveň ale upozorňuje, že se nedá odhadnout, nakolik je tento vliv velký. Klima se totiž zároveň mění samo o sobě. Na rozdíl od radikálních ekologů si tak Tolasz aspoň v některých aspektech rozumí s prezidentem Václavem Klausem, který globální oteplování popírá.
"Václav Klaus udělal v klimatologii značný odborný posun. Dnes již 'pouze' zpochybňuje velikost a důležitost změny klimatu (v tom se neshodneme) a politicko-ekonomickou hysterii, která je dnes značně populární (v tom se shodneme)," shrnul Tolasz. - čtěte Globální oteplování není věda, ale nové náboženství, prohlásil Klaus
Radim TolaszNarodil se v roce 1964. V roce 1987 absolvoval fyzickou geografii na brněnské univerzitě, kromě klimatologie se v rámci studia věnoval třeba geologii. Je otcem dvou dospělých dětí, syna a dcery. V Českém hydrometeorologickém ústavu pracuje od roku 1986, věnuje se především klimatologickým datům a managementu meteorologie. Kromě práce jej baví rekreační sport, zejména lyžování, a čtení knih o historii. |
