ODPOVĚDI JANA PRETELA ČTĚTE ZDE
"Když se podíváte na rekordy k jednotlivým dnům, které jsou často překonávány, tak zjistíte, že řada z nich byla "vytvořena" třeba před mnoha desetiletími (např. rekordy posledních dnů se datují ke dvacátým létům minulého století) – takže vedra i v minulosti bývala," uvedl Jan Pretel.
Klimatolog však souhlasí s názorem většiny čtenářů, že v poslední době padají teplotní rekordy už příliš často. "A to lze dávat do souvislosti s celkovou změnou klimatu," podotkl.
Podle něj ale současná vlna veder vznikla shodou okolností. "V době, kdy cirkulace nad Evropou přinesla jižní proudění a přísun teplého vzduchu z Afriky, tak právě v té době i tam panovaly vysoké teploty. Stačilo totiž, aby třeba na severu Afriky bylo zataženo a teploty by bývaly byly rázem třeba o 3 až 5 stupňů nižší, což by samozřejmě více odpovídalo běžným středoevropským teplotám," uvedl Pretel na iDNES.cz.
Odborně se tomu podle klimatologa říká, že se mění "energetická bilance" Země. "Ostatně tak jako v minulosti už nesčíslněkrát. K této globální změně přispívá i produkce skleníkových plynů, která je spojená s lidskou činností. Druhou a mnohem významnější příčinou těchto obratů je sluneční činnost. Tedy vliv různých slunečních cyklů, změny zemské rotace a změny oběžné dráhy Země kolem Slunce. S tím člověk nic nenadělá," dodává Jan Pretel.
Odborník rovněž míní, že počasí bude zřejmě v budoucnu kolísat čím dál více. "Pokud jde o popisované výkyvy, je třeba počítat s tím, že se zřejmě budou postupně stále více zvýrazňovat. Taková úvaha je v souladu s modelovými odhady probíhající globální změny a jejích projevů ve střední Evropě," dodal.
Klimatolog také říká, že se můžeme těšit na extrémní vedra, sucha, přívalové deště, ale i nekonečně dlouhé zimy bohaté na sníh. Do střední Evropy se totiž vrací počasí, které tu už kdysi dávno bylo.
