To máme ale horka! Co jim říkáte?
Vedra panují. Žádné významné teplotní rekordy sice letos překonány nebyly, ale období vysokých teplot trvá už příliš dlouho.
Překvapily vás?
A víte, že ano. I v osmaosmdesátém, devadesátém, čtyřiadevadesátém, osmadevadesátém, ale i v roce dva tisíce, dva tisíce tři i dva tisíce pět tu panovala velká vedra, dokonce s vyššími teplotami, kdy byly překonávány i mnohé teplotní rekordy. Období tropických veder však nikdy nebylo tak dlouhé. A to ani srovnatelně. Šlo nanejvýše o pár dnů.
Ani klimatologové nic podobného nepředpokládali?
Mohli to předpokládat, protože se zabývají dlouhodobými trendy ve vývoji počasí. Statistiky z minulých let ale neříkají, že by úporná vedra vládla ve střední Evropě tak úmorně. Tím nechci říci, že tu vůbec nikdy nebyla - to ne. V dávných dobách možná ano. Ale opravdu precizní údaje máme zpracovány až od roku 1961. Spolehlivě tedy můžeme říci, že pětačtyřicet let v Česku taková vedra jako letos nebyla. A nepamatuji je ani já ve svých třiašedesáti letech.
Lidé se v březnu modlili, aby už zima skončila. A já si ještě dvacátého vyjel na Šumavu na běžky.
I já si výtečně zaběhal na lyžích. A nepředpokládal jsem, že nebudeme mít téměř žádné jaro. Scvrklo se na několik málo týdnů. A z něj jsme hned naskočili do léta. To počasí se opravdu nějak zvrtlo. Měli jsme neobvykle dlouhou půlroční zimu s velkým množstvím sněhu. Vždyť první sníh napadl loni už v polovině listopadu a byl tu až do dubna.
Možná by teď měl Jaromír Nohavica složit po písničce Ladovská zima i něco o žhavém létu: horkem spadává elektrická síť, lodě na Labi jsou na suchu a rybáři přenášejí ze zbylých louží ryby do sádek či nádrží s vodou. A k tomu ještě požáry...
Určitě se to nabízí. Divím se, že to dosud ještě neučinil. Rád bych si ji po vtipné Ladovské zimě poslechl. Možná je to tím, že nespadla horkem žádná hala v Ostravě.
Česko se letos topilo ve sněhu, pak ve vodě, teď je tu málem Sahara. Co ještě zbývá?
S nadsázkou: už jen hurikány či tajfuny. Ale ty našim končinám nehrozí. Jsou charakteristické pro oblasti Atlantiku či Pacifiku.
Platí na podobnou "klimatickou houpačku" vůbec nějaká pranostika?
Nevím o žádné. Pranostiky jsou našimi předky dlouhodobě odpozorované předpovědi počasí a vztahují se k jednotlivým dnům. Je to vlastně jakási empirická předchůdkyně dnešní klimatologie. Ale přísloví, které by se vztahovalo na tak extrémní výkyvy počasí, o jakých mluvíme, to opravdu neznám a pochybuji, že vůbec nějaké je. Zápisy kronikářů z dávných dob jsou nicméně velmi zajímavé. Můžeme z nich vyčíst, jaké počasí v těchto končinách převládalo před několika stovkami let. A z těchto pozorování kronikářů vycházejí i pranostiky. To však neznamená, že tu - řečeno slovy vaší otázky - nikdy podobná "klimatická houpačka" nebyla.
A jaká bude vůbec letošní zima?
Asi vás zklamu. Ale o její podobě nelze zatím říci vůbec nic. A stejně tak o následujícím létu. Zima může být klidně - nehledě na nynější tropy - i letos dlouhá a bohatá na sníh. A naopak: může být velmi teplá s malou sněhovou pokrývkou. Podobně se nedá nic určitějšího říci o příštím létě.
Nevylučují se nynější vedra s dlouhou zimou, která - jak tvrdíte - může opět přijít?
Ne. Ani trochu. Fakt ale je, že Země se otepluje, ale ne na všech místech stejně. Najdou se však i místa, kde se naopak ochlazuje.
Řekněte alespoň, proč se otepluje a proč přesto máme půlroční zimy?
Odborně se tomu říká, že se mění "energetická bilance" Země. Ostatně tak jako v minulosti už nesčíslněkrát. K této globální změně přispívá i produkce skleníkových plynů, která je spojená s lidskou činností. Druhou a mnohem významnější příčinou těchto obratů je sluneční činnost. Tedy vliv různých slunečních cyklů, změny zemské rotace a změny oběžné dráhy Země kolem Slunce. S tím člověk nic nenadělá.
Má ona "energetická bilance" vliv na změnu proudění vzduchu?
Samozřejmě. Jestliže například Slunce prohřívá pevninu o stovky čtverečních kilometrů více, anebo méně - to už má nějaký vliv na kumulaci tepla a poté i jeho vyzařování do atmosféry. Tedy i na celkový charakter cirkulace.
Kam před takovým hicem utíká klimatolog?
Do hor. Letos jsem se byl zchladit v rakouských horách, ale i tam bylo kolem třiceti stupňů a voda Dunaje měla kolem pětadvaceti. I tak to bylo velmi příjemné. Doporučit mohu i Šumavu či Krušné hory, kde je přece jen chladněji než ve městech.
Vím, že jste již alergický na termín globální oteplování. Ale třeba právě v rakouských Alpách rapidně ubývá ledovců. Švýcaři je dokonce přikrývají jakousi speciální fólií, aby je uchránili a jejich tání oddálili.
Znovu říkám: celkově se otepluje. Velké nadmořské výšky, kde se nacházejí ledovce, nevyjímaje. Letní úbytek ledovců je dramatický a zimní přísun sněhu ho nenahrazuje. Některé studie tvrdí, že pokud se tento trend nezastaví, tak do roku 2075 plné tři čtvrtiny alpských ledovců zmizí.
Jaké klima tedy do střední Evropy přichází?
Z modelů klimatologů vyplývá, že středomořské, ale ne se všemi jeho důsledky. Mám na mysli počasí typické pro letní období. Nebudou zde tudíž růst najednou místo jabloní citrusy, banány či datle. V létě nás budou daleko častěji sužovat vlny veder doprovázených obdobím sucha. Avšak na rozdíl od klasického středomořského klimatu přijdou u nás po období veder a sucha dny se silnými bouřkami, přívalovými dešti či kroupami. No a do Středomoří se zase tlačí saharské klima, takže například na Iberském poloostrově zřejmě zavládnou teploty nad čtyřicet stupňů Celsia.
Teď asi trochu nahraji ekologickým aktivistům. Mluvíme zde o rizicích, která ohrožují lidskou civilizaci?
Tak drasticky bych to zase neviděl. I když i tyto klimatické změny budou ovlivňovat povahu lidské civilizace. Ale že by mělo dojít k nezvratným a nenapravitelným změnám, jak tvrdí někteří zarputilí ekologové, tak v podobný scénář nevěřím. Nemluvím o výhledech na příští roky, nýbrž o daleké budoucnosti. Z paleoklimatologických záznamů i nepřímých měření je totiž známo, že podobné situace, jaké zažíváme dnes, tady kdysi dávno už byly. Takové extrémy nejsou pro evropský či asijský kontinent zase tak velkou novinkou.
Třeba, že je nyní na Sibiři třicetistupňové vedro?
Když hovořím o tom, co tu kdysi bývalo, tak tím nemíním klima před padesáti či sto lety. Míním tím historii starou několik set tisíc let. Víme například o čtyřech dobách ledových, které od sebe dělí "přestávky" sto až sto čtyřicet tisíc let. A přesto, že se klima Země otepluje, zdaleka ještě nedosáhlo hodnot, které tu byly kdysi - v průměru o dva až tři stupně vyšší. Což je velký rozdíl. Přičemž teplota se vždy zvyšovala poměrně dramaticky. Na druhé straně přicházely doby, kdy byla Evropa celá pod ledem. Ochlazovala se však již mnohem pomaleji.
A my jsme nyní v období oteplování?
Ano. Žijeme v době vyšších teplot. K čemuž v jisté míře přispívají i lidé průmyslovými exhalacemi či kácením deštných pralesů. Na světě je obrovská nadprodukce potravin a lidé přesto deštné pralesy - tyto zelené plíce planety - mýtí kvůli zemědělské půdě velmi pochybné kvality. Nadprodukce potravin by proto podle mě měla směřovat do zemí, jejichž pralesy pro nás "vyrábějí" kyslík. I když to říkám zjednodušeně, tak o správnosti tohoto principu jsem přesvědčen. Mohl by to být pro tamní vlády silný motiv, aby deštné pralesy nelikvidovaly v takové míře.
Nechci být neodbytný. A co doba ledová: přijde opět?
Přijde. Ale rozhodně se to nemusí projevit tím, že si opět budeme následující březen s nostalgií zpívat Nohavicovu písničku Ladovská zima.
Jaké doporučení nabídne klimatolog k přežití půlročních zim a jen těžko snesitelných letních měsíců s abnormálními teplotami?
Znovu připomínám: letošní katastrofická série - dlouhá zima, povodně, tropy - se nemusí v příštím roce opakovat. Ale přemýšlet o tom, jak se v těchto gradujících extrémech počasí chovat, bychom určitě měli. Nechci nikomu nic vnucovat, ale stojí za to sledovat dlouhodobé předpovědi. Když už jste použil termín "přežití", tak mnohem důležitější by měla být pro lidi otázka: jak se vyrovnat s velmi rychlým přechodem konce zimy k jaru. Pokud totiž zima trvá až do dubna a pak začnou obrovské zásoby vody ve sněhu rychle tát, pak vždy hrozí značné riziko povodní. Tak tomu bylo i letos. Logicky musely nastat. Lidem nezbývá nic jiného než se s těmito extrémy a z nich vyplývajícími riziky naučit žít a včas se na ně připravit. Ostatně tak, jak to dělali naši předkové po staletí. My jsme na jejich draze nabyté zkušenosti tak trochu pozapomněli.
Míníte tím malou předvídavost a pozdní reakci některých povodí na letošní velkou vodu?
Česká povodí se podle mne z opakujících se záplav vcelku poučila. Velmi se zlepšila i meteorologická služba: přesně odhadla a varovala, že přijdou rychlá tání.
Odborníci z labského povodí jsou i tak překvapeni klimatickými extrémy. Říkají: na horách jsme letosměli nebývalé množství vody ve sněhu. Ta voda je dnes pryč, takže mnohá říční koryta, jindy bohatá na vodu, přejdete dnes suchou nohou. I zemědělci si stěžují, že obilí nedozrává, nýbrž dosychá. Čekají nás časy, kdy budeme vyvažovat vodu zlatem?
Deficit vláhy nás bude asi trápit stále tíživěji. Letní počasí na tom sice zpravidla bude podle spadlých srážek poměrně dobře, ale problém je v tom, že nemusí pršet průběžně, nýbrž velmi nárazově. V krátkém čase tak spadne po dlouhotrvajícím suchu mnoho vody, která se nestačí vsáknout do vyprahlé půdy. Voda po ní jednoduše steče. Zemědělci - zejména v podhorských oblastech - to už dávno znají. Srovnáváte vodu se zlatem, ale já to nepovažuji za nadsázku. Voda je opravdu mimořádně cenná tekutina. Své o tom například vědí lidé v Izraeli či Palestině. Zvýšení cen vody by podle mne udržovalo podzemní zásoby vod na přijatelné úrovni. Ale je to složité. Na jedné straně si myslím, že cena vody by se měla zvýšit, na straně druhé by se to promítlo například i do cen potravin.
Máte na zahradě bazén?
Ne. Ale když na to někdo má a o svůj bazén se stará rozumným množstvím chemikálií, aby udržel vodu čistou, tak proč ho nemít. Vláha na zahradě může výrazně zlepšit mikroklima bydliště. Vůči časté výměně vody v bazénech mám však určité výhrady. Móda bazénů je sice trochu snobská, ale já ji neodsuzuji.
Vraťme se k počasí: bude ještě hůř, pane doktore? Poté, co jsme si užili zimy, povodní i tropů?
Klimatologie je nauka o průměrném počasí. Proto opatrně říkám - může být ještě hůř. V zimě i v létě.
V Česku tedy nebude hůře, ale jinak?
To je přesné. Někdo totiž při tropických vedrech doslova pookřívá, jiného - například mě - vedra dost omezují.
Bude výrazně jinak?
Soudím, že ano. Ale nechme se překvapit.
