"Nyní máme text, který sice není dokonalý, je ale dobrým základem, od něhož se můžeme v budoucnu odrazit," uvedl šéf americké delegace Todd Stern. Summit kvůli neshodám mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi hrozil nezdarem. Ve vypjatém závěru jednaly delegace prakticky nepřetržitě od čtvrtka.
Výsledkem je dohoda, která se místo zásadních otázek omezení produkce skleníkových plynů soustředí spíše na dílčí problémy.
Státy se dohodly na zřízení fondu, s jehož pomocí by se rozvojové země mohly vypořádávat s důsledky globálního oteplování. Jedinou zemí, která dohodu odmítá, je Bolívie. Text navržený hostitelským Mexikem byl ale schválen i přes její odpor.
Vyspělé státy slíbily do zeleného fondu přispívat společně částkou 100 miliard dolarů (1,9 bilionu korun) ročně. Výsledkem konference je také dohoda o lepší ochraně deštných pralesů nebo nové způsoby sdílení technologií šetrných k životnímu prostředí.
O osudu Kjótského protokolu se rozhodne v Durbanu
Státy se na summitu neshodly na prodloužení Kjótského protokolu, proti kterému které protestuje například Japonsko a Rusko. Závěrečný text pouze uvádí, že je třeba snížit produkci skleníkových plynů, které narušují ozónovou vrstvu atmosféry.
Platnost Kjótského protokolu vyprší v roce 2012. Prodloužení ale blokují neshody mezi vyspělými a rozvojovými státy ohledně přesných závazků a kvót. Neshody se negativně podepsaly na výsledku loňského summitu v Kodani. V Cancúnu se proto delegace pokoušely najít společný jazyk před nadcházející konferencí, která se bude konat příští rok v jihoafrickém Durbanu.
V centru dalších jednání na příští konferenci budou zřejmě stát největší producenti skleníkových plynů, kterými jsou Čína a USA. Úspěchem mexických jednání je podle odborníků alespoň částečná dohoda, na kterou předběžně přistoupily i státy, jež při jednáních kladly největší odpor.
