Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tání pobřežních ker vyhnalo na aljašskou pláž 35 tisíc mrožů

  11:33aktualizováno  11:33
Klimatické změny, které způsobují tání pobřežního ledu v Beringově moři, ohrožují populaci mrožů. Ti jsou totiž zvyklí hledat potravu z ker a přivádět na nich na svět mláďata, což nyní nemohou. Na jedné pláži na Aljašce vědci ze vzduchu pozorovali až 35 tisíc mrožů.

Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a Amerického geofyzikálního institutu (USGS) pozorovali zvířata ze vzduchu. Ta se v rekordním počtu shromáždila na pláži nedaleko inuitské vesnice Point Lay na severozápadě Aljašky.

Shromažďování mrožů v tomto regionu bylo poprvé pozorováno v roce 2007, pak se opakovalo v letech 2009, 2011 a 2012. Zvířat každým rokem na pláži přibývá.

Mroži z Tichého oceánu vždy trávili zimu v Beringově moři. Samice na pobřežním ledu přivádějí na svět mláďata a využívají led jako základnu pro lov mořských korýšů, červů a měkkýšů na mělkém kontinentálním šelfu. Na rozdíl od tuleňů nemohou tak dlouho plavat a na ledu odpočívají.

V posledních letech však pobřežní led tál vlivem růstu teploty. Koncem letošního léta dosáhl mořský led šesté nejnižší úrovně od roku 1979, kdy začalo pozorování pomocí satelitů. Jeho plocha podle údajů amerického Národního datového centra sněhu a ledu (NSIDC) dosahovala 17. září 5,02 milionu kilometrů čtverečních, a to je mnohem méně než průměr z let 1979 až 2012, který činil 6,1 milionu.

Zvířata ztrácejí na pevnině energii a mláďata jsou zranitelnější

Zbývající ledy ustupují k severu, kde je moře hlubší než tři kilometry a kde mroži nemohou dosáhnout dna, aby si na něm vyhledávali potravu. Hledají tedy útočiště na pevné zemi, na americkém pobřeží Čukotského moře.

Experti zatím nevědí, zda tato změna v chování těchto mořských savců snadno rozeznatelných podle klů může mít dopad na jejich úmrtnost. Soudí však, že ztrácejí více energie, když si hledají potravu na zemi, než když mají k dispozici led. Mroží mláďata jsou také na pevnině zranitelnější než na ledu.

„Je to nový důkaz dramatických změn životního prostředí spojených s táním pobřežního ledu,“ řekla Margaret Williamsová, ředitelka arktického programu Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

„Mroži nám říkají totéž, co nám už řekli lední medvědi: arktické prostředí se velmi rychle mění a svět si to musí uvědomit a přijmout opatření k odstranění příčin klimatických změn,“ dodala.

A nejde jen o mrože. Expertka NOAA Megan Fergusonová poznamenává, že také mnohem více hnědých medvědů bylo spatřeno na jednom místě a že vymizely šedé velryby (plejtvákovec šedý), které v regionu žily až do 90. let. „To je rovněž známka změn arktického prostředí,“ zdůraznila.

Autoři: ,


Témata: Fond, Medvědi, Mláďata




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.