Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Změny klimatu upraví jídelníček lidí. Stovky tisíc mohou zemřít, míní vědci

  20:03aktualizováno  20:03
Podle nové studie univerzity v Oxfordu mohou klimatické změny do roku 2050 změnit složení jídelníčků lidí natolik, že si ročně vyžádají až půl milionu mrtvých. Změny ve stravování však v některých částech světa budou také pomáhat v boji s obezitou.

Produkce zemědělských plodin by v následujících letech mohla kvůli změnám klimatu dramaticky klesat. Na snímku trh v Guatemale. | foto: Profimedia.cz

Výzkum zveřejněný v lékařském magazínu Lancet je podle serveru The Guardian jedním z prvních pokusů, jaký vliv mohou mít změny klimatu na skladbu jídelníčku lidí po celém světě. Podle vědců mohou klimatické změny zapříčinit menší produkci ovoce a zeleniny, které jsou dobrou prevencí v boji proti rakovině i kardiovaskulárním nemocem.

Globální oteplování v jediném grafu: opravdu za to mohou lidé

Lékaři již mnoho let prohlašují, že klimatické změny jsou jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví v 21. století. Argumentují rostoucím počtem záplav, suchem a rozvojem infekčních nemocí, které po celém světě ročně zabijí stovky tisíc lidí.

Peter Scarborough z univerzity v Oxfordu, jejíž tým byl jedním ze spoluautorů nejnovější studie, připomíná, že tyto problémy spojené se změnami klimatu obyčejně působí jen na konkrétní části světa. „Každý na světě však musí jíst, takže se k tomu všemu mohou velmi rychle přidat i změny v jídelníčcích,“ vysvětluje Scarborough.

Emise skleníkových plynů a dlouhodobý trend

Dobrým příkladem mohou být problémy s produkcí rýže v Číně. Obrovské vlny veder až donedávna přicházely jednou za sto let a měly za následek velké problémy s výnosy. S klimatickými změnami se však podle matematických modelů mohou vlny veder už v roce 2100 opakovat jednou za čtyři roky.

Globální oteplování

Výraz globální oteplování, resp. změna klimatu, je v současnosti používán především pro poslední oteplování, které začalo na začátku 20. století a projevuje se jednoznačným a pokračujícím růstem průměrné teploty klimatického systému Země.

Podle názoru většiny vědců je silně ovlivněno aktivitami člověka. K většině oteplování (90 %) od roku 1971 došlo v oceánech.

Do roku 2100 by měla povrchová teplota na Zemi stoupnout o 0,3 až 1,7 °C pro scénáře s výrazným snižováním produkce CO2, resp. o 2,6 až 4,8 °C pro scénář s dnešním tempem produkce CO2.

Zdroj: Wikipedia

Vědci ve své studii vypracovali modely v oblastech produkce zemědělských plodin, ekonomického rozvoje jednotlivých regionů, mezinárodního obchodu a klimatických změn. Následně je porovnávaly s aktuálními trendy. Ty jsou přitom v otázkách boje s podvýživou spíše pozitivní. Na nedostatek potravy ročně umírá stále méně lidí.

Autoři studie však uvádějí, že pokud budou v následujících letech růst emise skleníkových plynů stejným tempem jako doposud, pozitivním trendům může být konec. Studie uvádí, že při současném vývoji emisí do roku 2050 bude ročně umírat ve spojitosti se změnami jídelníčku o 529 tisíc lidí více, než bez dopadů globálního oteplování.

Změny s pozitivním dopadem

I se zavedením opatření na redukci skleníkových plynů může počet mrtvých vzrůst na 154 tisíc ročně. Nucené změny v jídelníčcích však mohou v následujících letech také pomáhat. Se snížením nutričních přídělů by mohl být mnohem jednodušší boj s nadváhou a s ní souvisejícími nemocemi.

Globální oteplování ničí stáda sobů. Kanadští indiáni bojují o přežití

Scarborough přiznává, že studie je zatížena celou řadou nejistot ve výpočtech. Projektované odhady mrtvých se například v průběhu zkoumání pohybovaly v rozmezí 314 000 až 736 000.

Výsledky studie však i přesto ocenil profesor z univerzity v Leedsu Andy Challinor. Podle něj budou v následujících letech mnohem častější extrémní klimatické projevy, které zapříčiní vyšší míru nepředvídatelnosti na trhu s potravinami.

Autor:


Témata: Podvýživa




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.