Vědci z IPCC se opírají o zprávu, podle níž se má v 21. století teplota zvýšit o 1,4 až 5,8 stupně Celsia a úroveň hladiny moří o devět až 88 centimetrů. Mnohem kategoričtěji než v předchozí zprávě z roku 1995 vědci soudí, že zvyšování teploty ve 20. století "již v četných částech světa zasáhlo různé fyzikální a biologické systémy".
Jako příklady uvádějí tání ledovců, změny v chování živočichů a časnější rozkvétání některých stromů. Oteplování klimatu by též mohlo například silně omezit pobřežní ledy u Grónska a západní Antarktidy, přičemž v prvním případě by se západní Evropa změnila v polární pásmo a ve druhém případě by vzrostla úroveň moří během tisíce let až o tři metry.
Ve zprávě nazvané Klimatické změny 2001 se uvádí, že všechny regiony budou pravděpodobně trpět některými negativními vlivy oteplování. Ředitel IPCC Robert Watson na tiskové konferenci zdůraznil, že vzhledem k politice cen vody a subvencí do zemědělství se sami v budoucnu staneme zranitelnější než nyní.
"Z přísně ekonomického hlediska bychom měli zdaňovat vodu tak, abychom přispívali k jejím úsporám a jejímu efektivnějšímu využívání," prohlásil. Zdůraznil ovšem, že IPCC nevydává žádná doporučení, pokud jde o zdanění vody.
Zranitelnější budou rozvojové země, konstatoval jeden z vedoucích představitelů pracovní skupiny, James McCarthy. "K poškozeným bude patřit většina světového obyvatelstva. Klimatické změny se zřejmě dotknou neúměrně více chudých, kteří mají méně prostředků k adaptaci," dodal vědec.
Podle zprávy budou stále častěji registrovány extrémní události, přičemž poroste jejich intenzita. S velkou pravděpodobností se budou také mnohem více vyskytovat intenzivní srážky, a to i ve vyspělých zemích, takže budou stále častější záplavy, sesuvy půdy a laviny.
Vlny veder se budou velmi pravděpodobně projevovat všude a zvyšovat tak úmrtnost a škody na sklizních. Sucha, která zřejmě budou stále častějším jevem v zemích ležících v mírném klimatickém pásmu, povedou ke snížení průtoku řek, postihnou zdroje a kvalitu vody.
Země jihu budou podle většiny prognóz sužovány intenzivnějšími tropickými cyklony, suchem a záplavami. Země ležící v subtropickém pásmu budou obzvláště trpět nedostatkem vody. Podle McCarthyho jsou důvody k názorům, že se negativní účinky způsobené v četných regionech fenoménem El Niňo budou postupně prohlubovat.
Zvýšení úrovně moří ohrozí zvláště ústí řek a malé ostrovní státy. Mohly by tak být ohroženy desetimiliony obyvatel. V bohatých zemích způsobí zvýšení teplot o několik stupňů ztráty, výraznější zvýšení však bude mít negativní ekonomické dopady.
V případě trvalého zvyšování teplot bude situace v Evropě diferenciovaná. "Všechno nasvědčuje tomu, že by v severní Evropě měla růst zemědělská výroba, v jižní Evropě klesat," konstatoval Watson. Ve většině tropických a subtropických regionů dojde ke všeobecnému snížení výnosů v zemědělství, uvádí se ve zprávě.
Plné znění zprávy na www.ipcc.ch
