V Marrákeši se v posledních dnech jednalo především o struktuře nadcházejících rozhovorů do roku 2018 a dalších technických otázkách.
„Během uplynulých dvou týdnů jsme společně hleděli do budoucnosti s vědomím zodpovědnosti,“ uvedl marocký ministr zahraničí Saláhaddín Mizuár, který klimatické konferenci předsedal.
Před rokem se zástupci téměř dvou stovek zemí světa dohodli v Paříži na tom, že udrží oteplování planety pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahradí v roce 2020 dosavadní Kjótský protokol z roku 1997.
Marrákešská konference se nesla ve znamení obav z toho, zda budoucí prezident Donald Trump nevyhlásí odstoupení Spojených států od pařížské dohody, která vstoupila na počátku listopadu v platnost.
Trump v předvolební kampani tvrdil, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství. Řekl také, že pařížskou klimatickou dohodu vypoví a že bude podporovat průmyslová odvětví, jako je těžba uhlí, ropy a zemního plynu.
V příštím roce bude organizátorem klimatické konference tichomořské souostroví Fidži, jednání budou ale probíhat v německém městě Bonn. Za dva roky se zástupci zemí sejdou na klimatické konferenci v Polsku.
