Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klimatické změny a boj s terorem. V sázce je mír, prohlásil Hollande

  11:15aktualizováno  20:07
V Paříži začala konference o klimatu. Francouzský prezident François Hollande na úvod řekl, že lidé si s ní spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat. Vlády dvacítky zemí světa a soukromí investoři v pondělí oznámí, že navýší investice do ekologických zdrojů energie. K iniciativě se připojí Bill Gates či Mark Zuckerberg.

Francouzský prezident François Hollande a Barack Obama (30. listopadu 2015) | foto: AP

Pařížská konference o klimatu začala minutou ticha za oběti nedávných teroristických útoků (vše o nich zde).

Poté se slova ujal francouzský prezident François Hollande. „Na této klimatické konferenci je v sázce mír... Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, kterým musíme čelit,“ řekl Hollande před více než stovkou přítomných šéfů států a vlád, mezi nimiž je i český premiér Bohuslav Sobotka.

Jaké jsou cíle klimatické konference v Paříži?

„Abychom vyřešili klimatickou krizi, nebudou už stačit dobrá předsevzetí a zbožná přání. Jsme blízko bodu zlomu. Paříž musí být začátkem dalekosáhlé změny. Nemůžeme již považovat přírodu za nevyčerpatelný zdroj,“ prohlásil dále francouzský prezident, podle něhož si lidé s pařížskou konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.

„Žádná věc, žádná víra nemůže ospravedlnit násilí, které jsme viděli v minulých dnech a týdnech,“ prohlásil v dalším úvodním projevu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zároveň upozornil, že svět by si měl uvědomit nebezpečí vyplývající z nerovnováhy, k níž přispívá globální změna klimatu.

Emotivní projev Obamy

„Jsme první generace, která vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit,“ řekl v emotivním projevu Barack Obama. Mimo jiné vykreslil před posluchači vizi budoucnosti v případě, že by se lídři k žádným zásadním činům neodhodlali. Podle něj by to znamenalo, že některé země by skončily pod hladinou oceánu, jiné by trpěly katastrofálními povodněmi, suchy a neúrodou.

Americký prezident rovněž upozornil, že nečinnost by mohla způsobit uprchlickou vlnu, v níž by zoufalí lidé museli prchat z nejvíce postižených států.

Premiér Sobotka ve svém projevu označil změnu klimatu za jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí. Potvrdil také závazek do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990 a zdůraznil nutnost finanční pomoci rozvojovým zemím. K tomu slouží Zelený klimatický fond, do kterého Česko poslalo 5,3 milionu dolarů (přes 135 milionů korun).

Upozornil, že kroky dohodnuté v Paříži si vyžádají velké finanční prostředky. Jde však o investice do budoucnosti. „Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 procent nižší než v roce 1990,“ připomněl Sobotka.

Změna klimatu podle českého premiéra ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení. Je také jednou z příčin migrace, uvedl Sobotka.

A právě nedávné atentáty podle něj ukázaly, že svět musí usilovat o úspěch pařížských jednání. „Globální změna klimatu totiž může vyvolat konflikty a eskalovat napětí - tomu musíme nutně předejít,“ zdůraznil.

Fotogalerie

Podle německé kancléřky Angely Merkelové je potřeba, aby vznikající dohoda byla komplexní, ambiciózní, spravedlivá a závazná.

„Není to jen otázka ekologické nutnosti, ale také zdravé ekonomické rozvahy... závisí na tom naše budoucnost jako lidstva... Miliardy lidí upínají naději k tomu, čeho tady v Paříži dosáhneme,“ řekla kancléřka.

Jednotliví monarchové, prezidenti či premiéři budou během celého dne ve svých projevech představovat vize a závazky svých zemí ohledně boje proti klimatickým změnám, případně zdůrazní jejich dosavadní úspěchy na tomto poli. Premiér Sobotka by měl přijít na řadu kolem 17:00 SEČ.

Spolupráce investorů a vlád

Spojené státy, Indie a dalších 18 zemí podle agentury Reuters už během pondělí oznámí, že během pěti let zdvojnásobí částku deseti miliard dolarů, kterou v současnosti dávají kupříkladu do obnovitelných zdrojů. Bill Gates zase jménem 28 velkých investorů představí iniciativu, která má poskytnout kapitál na rozjezd nových energetických projektů.

Třicítka velkých jmen světového byznysu se zapojila do takzvané Průlomové energetické koalice (Breakthrough Energy Coalition).

Její členové, včetně Gatese nebo třeba šéfa Amazonu Jeffa Bezose, bývalého předsedy indického konglomerátu Tata Ratana Taty a jihoafrického důlního magnáta Patrice Motsepeho, chtějí poskytnout peníze na inovace v energetickém sektoru. Právě soukromý kapitál je totiž podle nich jediný způsob, jak mohou menší firmy uspět s novým konceptem čistých technologií a dostat jej úspěšně na trh.

Fond na boj se změnou klimatu

Spojené státy, Kanada a devět evropských zemí včetně Německa a Británie vytvořily fond, z něhož budou moci čerpat finanční prostředky rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Ve fondu je zatím zhruba 250 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun), jež mohou získat chudší státy třeba v případě, že je poškodí dlouhodobá sucha či stoupající hladina oceánu.

Finanční pomoc se bude poskytovat prostřednictvím organizace Global Environment Facility. Do fondu přispělo nejvyšší částkou - 53 milionů dolarů - Německo. Spojené státy věnují 51 milionů dolarů a Británie 45 milionů.

Se soukromými investory hodlají spolupracovat i vlády, které chtějí slíbit vyšší investice do zelené energie. Mezi dvacítkou účastníků iniciativy jsou například Spojené státy, Indie, Čína, Japonsko, Británie, Francie nebo Německo. Tyto země nyní každoročně utrácejí asi deset miliard dolarů v oblasti obnovitelných zdrojů; polovina těchto peněz pochází z USA. Během pěti let se mají tyto investice zdvojnásobit.

„Je to velká věc. Vnese to ve velmi důležitém tématu na konferenci hned na začátku novou energii,“ citovala agentura Reuters šéfku americké organizace World Resource Institute Jennifer Morganovou.

Náhrada Kjótského protokolu

Hlavním výstupem klimatické konference by mělo být podepsání závazné dohody států OSN, jejichž cílem je udržet oteplování klimatu pod hranicí dvou stupňů Celsia v porovnání s předindustriální érou. Každá ze 196 zemí musí předložit vlastní plán na snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda má navázat na nepříliš úspěšný Kjótský protokol.

Jedenadvacátá klimatická konference je jednou z největších akcí svého druhu v historii. Mělo by se jí účastnit až 50 tisíc lidí, z toho 25 tisíc zástupců vlád, mezivládních i nevládních organizací a agentur OSN.

V neděli - den před zahájením konference - se v centru Paříže konaly velké protesty. Policie při nich zadržela 208 lidí, z toho 174 účastníků akce vzala do vazby. Akce aktivistů před klimatickým summitem se zvrhly v násilné střety s policií, jichž se zúčastnilo až tři stovky radikálů, kteří nerespektovali vyhlášený zákaz shromažďování (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.