Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klid, který rozhodně neuspává, to je album skupiny Face Of The Bass

  8:28aktualizováno  8:28
Lubomír Dorůžka, který 18. března oslavil sedmaosmdesáté narozeniny, nepřestává sledovat současnou jazzovou scénu. V následujících řádcích píše o svém novém objevu z domácí produkce.

Jaromír Honzák | foto: Animal Music

Ještě nedávno jsem měl dojem, že se v našem jazzu příliš mnoho nového neděje. Byl tu neo-bopový mainstream s chorusovými sóly, občas okořenými mírně novátorskými postupy, anebo evropská škola ECM, která tomu dodávala kompoziční směrování a ucelení evropské (nebo i jiné, „globální“) hudební tradice. V obou směrech vznikaly profesionálně dobré, přijatelné i potěšitelné nahrávky - ale nic z toho v podstatě nenaznačovalo zárodek něčeho, co by mohlo anoncovat poněkud jiný přístup, jaký v dějinách jazzu postupně vytvářel proměňující se „styly“.

Beata Hlavenková, pianistka, aranžérka a skladatelka

Beata Hlavenková, pianistka, aranžérka a skladatelka

Teď se mi však na stole sešla dvě alba, která by signál něčeho nového mohla naznačovat. To druhé zatím neprozradím, nechám si je na příští recenzi. Začněme od nyní už obecně uznávaného, téměř klasického profesionálního pólu: Jaromír Honzák (1959), v osmdesátých letech člen tehdy špičkového souboru Naima a od následující dekády guru nastupujících generací, představuje na novém CD svou skupinu Face of the Bass. Jejími členy jsou dnešní třicátníci zosobňující tažnou sílu stávající tuzemské jazzové scény: Beata Hlavenková a Michal Nejtek střídají na jednotlivých nahrávkách klasické piano, Fender Rhodes a další klávesové nástroje, Marcel Bárta soprán sax a basklarinet, a Roman Vícha bicí a perkuse.

Kombinace elektronických keyboardů poněkud připomíná poslední album Najponka s Ondřejem Pivcem. Důležitější je však na novém Honzákově albu je způsob stavby, který se vymyká oběma v úvodu zmíněným postupům dnešního jazzu. Na místo klasických „chorusů“ (pozn. red.: chorus je v jazzu označení pro stavební jednotku skladby, písničkový refrén či nebo harmonické schéma, na který či na které se improvizuje a celek je vytvořen řazením těchto chorusů) zde nastupují kratší modely. Ty se na albu k sobě řadí jakýmsi přidáváním: po melodické frázi nebo sólu může nastoupit podobně dlouhý, zvukově odlišený vstup rytmického charakteru. To všechno drží pohromadě jako souvislý sled, podporovaný ještě jemnou prací s dynamikou, která jednotlivé pasáže odlišuje a současně spojuje, obdobně jako barva zvuku (kupříkladu v Nejtkových skladbách Night Peace nebo Bowers). Repetitivnost - práce s opakováním, z něhož občas díky novému zvuku nebo změně napětí vyrůstají pečlivě odstupňované gradace i uvolnění - se tu stále znovu vrací.

Obal alba skupiny Face Of The Bass

Obal alba skupiny Face Of The Bass

Na sedmi originálech zastoupených na albu se podílí čtyřmi tituly Honzák, dvěma Nejtek a jedním Hlavenková. Zdá se však, jako by společný koncept zcela sdíleli, což platí i pro jejich způsob hry. K tomu přistupují ještě dva tituly ze skandinávské školy, ovšem v Honzákově aranžmá, které jim vtiskne koncepci patrnou na celém albu. Převládá atmosféra klidu a umírněnosti, bez vrcholů jazzového „vaření“, avšak momenty skutečného vzrušení i uklidnění se tu střídají podle výstavby jednotlivých čísel.

O albu

Face Of The Bass

Skladby:
1. Meanwhile (Beata Hlavenková)
2. Majesty Time (Jaromír Honzák)
3. Night Peace (Michal Nejtek)
4. Mysterious Face (Jaromír Honzák)
5. Bowers (Michal Nejtek)
6. Dancing Queen (Björn Ulvaeus, Benny Andersson, Stig Andersson, arranged by Jaromír Honzák)
7. Robot Dilemma (Jaromír Honzák)
8. Odd Folk (Jaromír Honzák)
9. Poor Leno (Svein Berge, Torbjorn Brundtland, Erlend Oye, arranged by Jaromír Honzák)
Obsazení:
Beata Hlavenková – klavír, Fender Rhodes & klávesy
Michal Nejtek – klávesy, klavír & sampler
Marcel Bárta – soprán saxofon & basklarinet
Roman Vícha – bicí, perkuse & sampler
Jaromír Honzák – kontrabas
Smyčcový orchestr
Zvuk:
Nahrávka a mix Milan Cimfe ve studiu Sono Records, Nouzov, CZ
Mastering Gene Paul ve studiu DB Plus, New York, USA

CD, stopáž 51.20, vydala firma Animal Music.


Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.