Během tohoto výslechu podpořil verzi obžalovaného, podle níž násilnosti páchali vojáci a policisté ze své vlastní vůle a že kosovští Albánci dali na útěk až před bombardováním letounů NATO.
Markovič rovněž potvrdil, že za porušení mezinárodního práva (zákonů o vedení války, pozn. red.) byly potrestány stovky srbských vojáků kárným řízením. "Naším úkolem bylo zajistit bezpečnost občanů Kosova, Srbů i Albánců," řekl.
Markovič tak částečně zpochybnil svou předchozí výpověď před žalobci, podle níž byl Miloševič pravidelně informován o vývoji války ministrem obrany a podle níž byl v rámci hierarchie vedení vlastně skutečným velitelem operací speciálních jednotek on.
Markovič vyšetřovatele obvinil, že jeho výpověď překroutili, a dokonce je nařkl z toho, že mu slíbili zastavit pokračování jeho vlastního případu, pokud bude falešně vypovídat proti svému bývalému šéfovi. Podle zpravodaje BBC Stephana Mulveye je mezi žalobci nyní patrné jisté zoufalství.
Případ měl být původně dořešen asi do poloviny srpna a před soudem mělo vypovídat přibližně 20 klíčových svědků. Z těch se podařilo k soudu dostat zatím pouze jednoho - Markoviče - přičemž jednání bude na další týdny možná přerušeno pro akutně špatný zdravotní stavu obžalovaného.
Žalobci nyní sázejí na to, že se jim podaří k výpovědi přesvědčit předchůdce Miloševiče v úřadě prezidenta Jugoslávie (předtím byl prezidentem srbským) Zorana Liliče. Ten však zatím vypovídat odmítá. Další nadějí je pro žalobce Markovičův předchůdce Jovica Stanisič, jenž již tribunálu pomohl obstarat některé důkazní materiály.
