Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajinská armáda je ve stavu plné bojové pohotovosti

  17:10aktualizováno  22:23
Ukrajinská armáda je ve stavu bojové pohotovosti. Nařídil to úřadující prezident Oleksandr Turčynov po více než tříhodinovém jednání s veliteli bezpečnostních složek. Podle něj chce Moskva zcela destabilizovat situaci na Ukrajině.

"Vydal jsem rozkaz, kvůli hrozící agresi, uvést ukrajinské ozbrojené síly do stavu plné pohotovosti," prohlásil na tiskové konferenci prozatimní prezident Turčynov. Pro ruský akt agrese podle něj neexistuje žádný důvod. Podle Turčynova ukrajinská vláda bude chránit veškeré občany bez ohledu na to, v jaké části země žijí či k jakému náboženství se hlásí.

Kyjev tak reagoval na rozhodnutí Moskvy o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka, který stál během konference vedle něj, povede jakákoli vojenská intervence v zemi k válce.

Jaceňuk pak uvedl, že během telefonátu se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem vyzval Moskvu, aby stáhla své vojáky na Krymu zpět na základnu.

Ruské kroky prezident označil za snahu o kompletní destabilizaci situace na Ukrajině. "Uděláme vše pro to, abychom ochránili občany Ukrajiny, kteří se nyní de facto stali cílem agrese ruské armády a provokatérů, kteří ruskou stranu podporují," uvedl Turčynov už dříve v prohlášení zveřejněném na webové stránce ukrajinského parlamentu.

K mobilizaci armády vyzval odpoledne opoziční vůdce Vitalij Kličko:

"Parlament by měl vyzvat náčelníka generálního štábu k vyhlášení všeobecné mobilizace poté, co začala ruská agrese vůči Ukrajině," uvedl podle agentury AFP Kličko, jeden z kandidátů na budoucího ukrajinského prezidenta.

Ochraňte celistvost našeho území, žádá Ukrajina OSN

Ukrajina večer požádala Spojené státy a další klíčové země Rady bezpečnosti OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost. Na úvod mimořádného zasedání Rady to uvedl ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Serhijev.

Fotogalerie

O vyhrocení situace v oblasti jednají i Obamovi bezpečnostní poradci.

"Nedokážeme zastavit vyhrocení této agrese," prohlásil ukrajinský velvyslanec poté, co promluvil na jednání Rady bezpečnosti, které se koná za zavřenými dveřmi.

Jak dodal, ruská vojenská agrese je porušením dohody z roku 1994, kdy se Moskva zavázala k respektování teritoriální celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Vyzval proto čtyři stálé členy Rady - Spojené státy, Británii, Francii a Čínu - aby použily své diplomatické pravomoci a pomohly Ukrajině. Pátým stálým členem RB OSN je Rusko.

"Stále je zde možnost, že světoví vůdci budou mluvit s ruským prezidentem Putinem a zabrání dalšímu vyhrocování situace," dodal Serhijev. S ruským prezidentem měl v plánu telefonicky hovořit i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Jak přesně bude ruská intervence vypadat, není jasné. Na Krymu je podle některých informací už na šest tisíc ruských vojáků. Krymští představitelé už také mluví o odtrhnutí poloostrova od Ukrajiny a připojení k Rusku.

Historie Krymu. Od nadvlády Tatarů po Chruščova a rozpad SSSR:

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.