Česko loni právě kvůli klecovým lůžkům čelilo ostré kritice z ciziny.
"Ústavy už měly lůžka obehnaná mříží zrušit," tvrdí mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. Ale nestalo se tak, řada sociálních ústavů je dál používá.
David Zahumenský z české pobočky Centra advokacie duševně postižených to považuje za trestuhodné: "Vyspělé země klece nepoužívají. Slovensko loni lůžka s mříží či sítí zrušilo. Zmizet musí i od nás."
V českých ústavech sociální péče a psychiatrických léčebnách bylo loni přes 800 lůžek se sítí či mříží. Po kritice zvenčí a zásahu ministerstev jejich počet klesl. Nikdo však neví o kolik. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Beránkové mohou ústavy v nutných případech používat taková lůžka, ale jen ta se sítí.
Totéž platí i pro psychiatrické léčebny. Zrušit kovové klece jim loni nařídil tehdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi.
"Zrušili jsme devět klecových lůžek s mříží, ale čtyřiadvacet jich v našich ústavech zůstává. Ve výjimečných případech sítě nestačí," říká mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka.
Terapeut Hynek Jůn z Asociace pomáhající lidem s autismem uznává, že odstraňování klecí je běh na dlouhou trať. "Zákaz klecí nic neřeší. Když se jeden zaměstnanec musí starat až o dvacet klientů, nemůže ústav jednat jinak. Chyba není v personálu, ale v systému ústavní péče. Ten je potřeba změnit," líčí Jůn.
"Než klece zmizí, je nutné naučit personál jednat s klienty jinak, zvýšit počet zaměstnanců, ale také změnit prostředí ústavů a program jejich obyvatel," tvrdí Jůn.
Používání ústavních klecí se sítí by měl upravit nový zákon o sociální péči. Pokud návrh po Sněmovně schválí i Senát.
"Chci senátory přesvědčit, aby ho odmítli. Nejen, že dál počítá s klecemi. Ale možňuje, aby o jejich použití rozhodoval kromě lékařů i jiný personál," říká Zahumenský. Novelu projedná tento týden senátní zdravotní a sociální výbor.
Martin trpí těžkou mentální retardací. O klecích a postelích se sítěmi v Ústavu sociální péče v Rábech psaly britské Sunday Times. (14. června 2004) |