Samotné vypovězení smluv zajisté pozornost světa přiláká. Oba znesvářené státy dělí od války v letech 1950-1953 demilitarizovaná zóna, jejíž okolí - ze severu i z jihu - patří mezi místa s největší hustotou vojenské techniky na světě. Válka ostatně neskončila mírem, ale pouze příměřím. A Severní Korea ráda haraší raketami a jadernými zbraněmi.
Zrušení smlouvy nicméně neoznámil severokorejský prezident Kim Čong-il, o jehož zdravotním stavu panují už dlouhou dobu pochybnosti, ale takzvaný Výbor pro mírové sjednocení vlasti. Ten také obvinil Jižní Koreu, že obě země tlačí na pokraj války.
Výbor rovněž oznámil, že nebude uznávat spornou západní mořskou hranici, která se v letech 1999 a 2002 stala dějištěm krvavých potyček.
Na vyjádření KLDR už reagoval i jihokorejský premiér Han Sung-su, který se účastní Světového ekonomického fóra v Davosu. "Doufali jsme, že namísto takovýchto hrozeb s námi bude Severní Korea jednat o záležitostech společného zájmu," řekl premiér.
Obamův nástup do funkce podle něj musel mít nějaký dopad na způsob, kterým KLDR uvažuje jak o globálních otázkách, tak o záležitostech Korejského poloostrova.
Atmosféra v Koreji houstne už téměř rok
Napětí mezi oběma státy na Korejském poloostrově vzrostlo poté, co se před necelým rokem v Jižní Koreji úřadu prezidenta ujal I Mjong-bak, který přislíbil, že vůči Pchjongjangu bude tvrdý.
Soul stanovil podmínku, že dodávek pomoci se Severní Korea opět dočká, teprve až tamní režim svět přesvědčí, že to s ukončením jaderného zbrojení myslí vážně. Severní Korea však dala najevo, že se nehodlá nátlaku v podobě jaderné hrozby vzdát do doby, než s ní Spojené státy navážou diplomatické vztahy. - čtěte Dodejte zásoby, nebo zpomalíme jaderné odzbrojení, pohrozila KLDR
Loni v prosinci KLDR uzavřela hranici s Jižní Korejí a omezila přístup jihokorejských zaměstnanců do společné průmyslové enklávy Kesong na severokorejském území.
Podle nejmenovaného politologa z Jižní Koreje je cílem nynějšího prohlášení KLDR vyvinout tlak na jihokorejského prezidenta, vystrašit Spojené státy a zvýšit si politickou podporu doma.
Severní Korea totiž na Nový rok oznámila, že je ochotna pracovat s novým americkým prezidentem Barackem Obamou a že chce mít dobré vztahy s těmi zeměmi, které s ní budou jednat v přátelském tónu. Její zástupci se chtěli ukázat i na Obamově inauguraci, USA to ale nepovolily. - čtěte Severní Korea chtěla přihlížet Obamově inauguraci
HISTORIE VZTAHU KLDR A JIŽNÍ KOREJE- Oba korejské státy spolu vedly válku v letech 1950 - 1953, která skončila jen uzavřením příměří, nikoli mírovou dohodou. - V letech 1971 až 1972 Severní a Jižní Korea vedly první formální jednání od skončení války, která 4. července skončila prohlášením vyzývajícím k nezávislému a mírovému sjednocení rozdělené země. - V prosinci 1991 Severní a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu, v níž vůbec poprvé slíbily uznat jedna druhou a odmítly možnost vojenské konfrontace. Tato dohoda se stala základem budoucích smluv o spolupráci a nešíření jaderných zbraní. - První summit uspořádali vůdci obou korejských států 15. června 2000. Setkání tehdejšího jihokorejského prezidenta Kim Te-džunga a severokorejského vůdce Kim Čong-ila vedlo k rozšíření spolupráce a zahájilo krátké období severokorejského otevření se světu. V červnu 2004 ukončily Jižní a Severní Korea propagandistické vysílání podél mohutně opevněné vzájemné hranice a začaly hledat cesty, jak zabránit v budoucnu námořním střetům ve Žlutém moři, jaké spolu obě země vedly například v letech 1999 a 2002. - V červenci 2005 se generálové obou stran dohodli na odstranění všech propagandistických nápisů a vytvoření styčného úřadu. - V říjnu 2007 nejvyšší představitelé obou korejských států uspořádali druhý summit, při němž Jižní Korea slíbila pomoci s přestavbou severokorejské infrastruktury. Jižní a Severní Korea také podepsaly dohodu o obnovení pravidelného železničního spojení přes hranici a obě strany se shodly, že si přejí, aby na Korejském poloostrově vládl mír. |
