1 Sestrojit raketu, která doletí do USA
To už severokorejský režim podle všeho dokáže. Raketový program KLDR se dlouhá léta vyznačoval pomalým pokrokem, řadou selhání a nefunkčních modelů. Tento rok však došlo ke skokovému zlepšení. Je za tím Kimovo pevné odhodlání získat zbraň, která by USA odradila od případného útoku a nové raketové motory, které KLDR sehnala na černém trhu a podle odborníků mohou pocházet z Ukrajiny (více zde).
Pour rappel, le Hwasong-14 est un missile intercontinental qui peut parcourir 8000 km, et transporter une charge nucléaire. #CoreeDuNord https://t.co/gusEjfqDV9
Severní Korea díky tomu na 4. července otestovala svoji první mezikontinentální raketu. Střela Hwasong-14 vystoupala do výšky 2 802 kilometrů a dopadla do Japonského moře. Pokud by se její trajektorie „narovnala“, doletěla by až na Aljašku či na Havaj. Raketa, kterou KLDR otestovala o tři týdny později, by podle analytiků mohla ohrozit Los Angeles, Denver či Chicago.
2 Vyrobit hlavici, která vydrží průlet atmosférou
Dopravit hlavici do kosmu je daleko lehčí, než ji úspěšně dostat zpátky na zem. Největší výzvu pro Kimovy raketové inženýry dnes představuje vývoj bojové hlavice, která vydrží obrovské teploty vyvolané třením při sestupu atmosférou.
Hlavice sestupuje rychlostí 6,4 kilometru za vteřinu a pokud je špatně sestrojena, shoří ještě před tím, než doletí k cíli. Inženýři mohou hlavici vybavit ablativním štítem, který se žárem postupně taví, vypařuje a chladí povrch hlavice. Pokud se však kvůli konstrukčním vadám netaví rovnoměrně, může hlavice změnit směr.
@BBGVisualData @bpolitics The Hwasong-14 is first ICBM that #NorthKorea has tested. Questions remain about whether it can survive re-entry https://t.co/WjC97KwGzk https://t.co/0Sail2uDYE
Experti zatím mají pochybnosti, že Severokorejci dokážou hlavici před spalujícím žárem ochránit. Napovídají tomu i záběry, které pořídila v noci 28. července meteorologická kamera v japonském městě Mururan. To, co vypadá jako zářící meteor, je ve skutečnosti padající hlavice z druhého testu severokorejské rakety dlouhého doletu. Spršky jisker napovídají, že při sestupu shořela a rozpadla se.
Někteří odborníci si tím však nejsou zas tak jistí a poukazují na to, že kvalita videa je velmi špatná. „I kdyby se rozpadla, tak to nemusí nic znamenat. Je to problém, který se dá vyřešit,“ řekl listu The New York Times expert na jaderné zbraně Joshua H. Pollack.
3 Dostat bombu do rakety
Podstatná část debaty o technických aspektech severokorejského zbrojního programu se točí kolem otázky, jestli KLDR dokáže jadernou pumu zmenšit natolik, aby se vešla do „čumáku“ mezikontinentální rakety.
Pchjongjang minulý rok zveřejnil snímek Kim Čong-una s kovovým kulovitým objektem o průměru asi 60 centimetrů. Podle KLDR to je miniaturizovaná jaderná nálož. Je možné, že na fotografii je jen atrapa, ale jaderní experti i americké tajné služby soudí, že KLDR už tuto podmínku splnila.
„Země, která provedla pět jaderných testů, to pravděpodobně dokáže. Nejsem si tím stoprocentně jistý, ale radši bych jim věřil,“ říká Joshua H. Pollack. Velikost bomby je důležitá ještě z jednoho důvodu: čím menší nálož, tím dále raketa dolétne. Zatímco střela s 900kilogramovou náloží by doletěla na Aljašku, stejná raketa, která by nesla o 500 kilogramů méně, doletí až do New Yorku.
4 Zasáhnout cíl
Trefit se raketou přes půlku zeměkoule je mimořádně obtížný úkol. Jaderné velmoci, které své raketové technologie zdokonalují už dlouhá desetiletí, to dokážou s přesností na 200 metrů, severokorejská muška je nepochybně horší.
Odhady založené na přesnosti jiných mezikontinentálních raket první generace naznačují, že KLDR je schopna zasáhnout cíl s přesností tři až pět kilometrů. Pokud by Kim zacílil na velké americké město, tak by to stačilo. Pokud by chtěl zlikvidovat vojenský cíl, který je menší a na podobné útoky by měla být připraven, nemusilo by to stačit.
Analytici uvádějí, že Severní Korea pracuje na vývoji štíhlejších a přesnějších jaderných hlavic. V současnosti používá oblou hlavici, kterou je sice lehčí vyrobit, ale je pomalejší a méně přesná.
5 Sestrojit silnější bombu
Pokud se Kimovi podaří vyrobit silnější jadernou pumu, tak si s přesností nemusí lámat hlavu. Z jeho dosavadních podzemních testů vyplývá, že disponuje bombami o síle hirošimské pumy, která bezprostředně po výbuchu zabila asi 70 tisíc lidí.
Severní Korea na počátku roku 2016 oznámila, že otestovala vodíkovou bombu. Soul a znalci severokorejského zbrojního programu to obratem zpochybnili - KLDR ke klasické jaderné pumě prý přidala jen trochu vodíku.
Pokud by se jí však skutečně podařilo vyvinout termonukleární zbraň, získala by pumu až tisíckrát ničivější než jsou její současné jaderné bomby. Jak daleko jsou dnes Severokorejci s jejím vývojem, nikdo neví a nejspíš se to dozvíme až ve chvíli, kdy provede podzemní test rekordní síly.
6 Proniknout protiraketovou obranou
Řada Američanů si dost možná myslí, že každou raketu mířící k území USA musí stoprocentně zlikvidovat jejich protiraketové systémy. Experti však upozorňují, že to není tak úplně jisté. Protiraketové systémy THAAD a Aegis nikdy nebyly nasazeny naostro. Zatím byly jen testovány a například červnový zkušební odpal antirakety SM-3 Block IIA na Havaji selhal.
Pokud by KLDR odpálila na USA více raket najednou, může se stát, že jedna z nich protiraketovým štítem proklouzne. „Protiraketová obrana není štít, který vás před raketami úplně ochrání. Je to spíš jako protivzdušná obrana - je navržena tak, aby minimalizovala škody, které je nepřítel schopen napáchat,“ řekl agentuře Reuters Michael Elleman z respektovaného think tanku 38 North.
KLDR se také nedávno pochlubila hlavici se směrovými křidélky, čímž dala najevo, že pracuje na zbrani schopné úhybných manévrů. „Do pěti let by Severní Korea mohla k raketám přidat jednoduchý systém vypouštění klamných cílů a další prostředky proniknutí protiraketovou obranou USA,“ myslí si odborník na severokorejský raketový program John Schilling.
