Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KLDR nařídila armádě zamířit na základny USA na ostrovech i pevnině

  8:37aktualizováno  12:17
Severní Korea v úterý oznámila, že její rakety a jednotky dělostřelectva dostaly příkaz zaujmout strategické pozice a zamířit na vojenské základny USA na Guamu, na Havaji i na americké pevnině.

Severokorejští vojáci při armádním cvičení na neupřesněném místě v KLDR. (11. března 2013) | foto: Reuters

KLDR tak reagovala na další přelety amerických bombardérů nad Korejským poloostrovem, které považuje za ohrožení svého území. Agentura Reuters dala ostré prohlášení do souvislosti s ekonomickými sankcemi, které se chystá uvalit Japonsko a Austrálie na hlavní finanční ústav Pchjongjangu v oblasti zahraničního obchodu.

"Od tohoto okamžiku bude vrchní velení korejské lidové armády uvádět do bojové pohotovosti číslo jedna všechny polní dělostřelecké jednotky včetně dalekonosných děl a strategických raketových jednotek, které zacílí všechny nepřátelské objekty na amerických útočných základnách na americké pevnině, na Havaji a na Guamu," napsala oficiální severokorejská agentura KCNA.

Jihokorejské ministerstvo obrany oznámilo, že zatím nezaznamenalo žádné známky nezvyklé aktivity severokorejské armády, ale dodalo, že bude situaci pečlivě sledovat. Většina vojenských analytiků odhaduje, že Pchjongjang se neodváží rozpoutat konflikt s USA, ve kterém by prohrál.

Napětí na Korejském poloostrově narůstá od únorového severokorejského jaderného testu, na který OSN reagovala uvalením dalších sankcí vůči stalinistickému režimu. Pchjongjang rovněž popudilo pravidelné vojenské cvičení Jižní Koreje a USA, v jehož rámci nad Korejským poloostrovem přelétají bombardéry B-52 (více čtěte zde).

Dělo Koksan Američany neohrozí

Severní Korea opakovaně pohrozila Jižní Koreji a USA válkou i jaderným útokem, ačkoli analytici míní, že zatím nemá odpovídající technologii, aby americkou pevninu zasáhla jadernou zbraní.

Severokorejské rakety by podle odhadů mohly dopadnout na Aljašku. Odhaduje se také, že KLDR disponuje několika stovkami dalekonosných děl, ale ani dostřel nejvýkonnějších kanónů Koksan zřejmě nepřesahuje 60 kilometrů; tato děla už použil Írán ve válce s Irákem.

Za agresivní rétorikou tak může být podle analytiků snaha upevnit postavení mladého severokorejského vůdce Kim Čong-una i snaha zachovat vliv armády a zajistit pokračování jaderného a raketového programu. Jižní a Severní Korea jsou technicky stále ve válečném stavu, protože válka v letech 1950 až 1953 skončila jen podpisem příměří, nikoli mírové dohody.

Kromě toho KLDR k 11. březnu vypověděla všechny smlouvy o neútočení. Podle OSN ale příměří zůstává v platnosti, protože ho nelze zrušit jednostranně. K incidentům přesto dochází. Jižní Korea si právě připomíná třetí výročí potopení své válečné lodi, kterou podle Soulu torpédovali severní sousedé. Při katastrofě zahynulo 46 námořníků.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.