Jihokorejští vojáci na stráži na ostrově Peng-njong poblíž hranic se Severní Koreou (20. května 2010)

Jihokorejští vojáci na stráži na ostrově Peng-njong poblíž hranic se Severní Koreou (20. května 2010) | foto: AP

KLDR musí čelit kvůli útoku na korvetu důsledkům, pohrozila Clintonová

  • 29
V Jižní Koreji se sešla bezpečnostní rada státu, aby projednala březnový severokorejský útok na korvetu Čchonan. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová hned na úvod svého asijského turné v Japonsku útok ostře odsoudila. Pchjongjang musí čelit mezinárodním následkům, prohlásila.

"Nemůžeme dovolit, aby tento útok na Jižní Koreu prošel bez odpovědi mezinárodního společenství," pronesla Hillary Clintonová po setkání se svým japonským protějškem Kacujou Okadou. "Zvážíme naše nejlepší možnosti a vyšleme Severní Koreji jasný a neklamný vzkaz (...)," dodala.

Jihokorejský prezident I Mjong-bak byl po dnešním zasedání bezpečnostní rady státu ve svém prohlášení opatrný. "Protože je tento případ velmi vážný a nesmírně důležitý, nemůžeme si dovolit sebemenší chybu a budeme v naší reakci velmi rozvážní," uvedla prezidentská kancelář.

Severokorejské torpédo, které potopilo jihokorejskou korvetu Čchonan (20. května 2010)

Severokorejské torpédo, které potopilo jihokorejskou korvetu Čchonan (20. května 2010)

Hillary Clintonová v Japonsku. V pozadí japonský ministr zahraničí Kacuja Okada (21. května 2010)

Hillary Clintonová v Japonsku. V pozadí japonský ministr zahraničí Kacuja Okada (21. května 2010)

Bezpečnostní rada státu zasedla v Soulu kvůli včerejšímu potvrzení mezinárodní komise, že korvetu s jihokorejskými námořníky v březnu potopilo severokorejské torpédo. Soul označil útok za severokorejskou "vojenskou provokaci" (více o potvrzení severokorejské účasti na útoku čtěte zde)

Jak experti usvědčili KLDR?

Důležitou část torpéda našli na dně až v sobotu

Jihokorejský prezident I Mjong-bak by měl oznámit, jak Soul zareaguje, na počátku příštího týdne. O tom, jak na útok odpoví mezinárodní společenství, by mohly do značné míry rozhodnout rozhovory Hillary Clintonové s vysokými představiteli Japonska, Číny i samotné Jižní Koreje.

Hrozí válka?

Severní Korea čas od času jižnímu sousedovi vyhrožuje ozbrojeným útokem. Jakákoliv větší konfrontace by vzhledem k mnohem lépe vybavené jihokorejské armádě podporované navíc asi 28 tisíci americkými vojáky na poloostrově, byla pro vedení KLDR v Pchjongjangu sebevražedná, míní někteří analytici. Mnozí další politologové ale zase varují, že čím více bude chřadnoucí Kim Čong-il zatlačen do rohu, tím větší bude riziko vypuknutí střetů.

Západ se shoduje na tom, že je zapotřebí Pchjongjang potrestat, panují však obavy z příliš přísné reakce, která by mohla vyprovokovat další násilnosti či dokonce vyhlášení války.

KLDR svou účast na incidentu nadále popírá. Pchjongjang obvinění ostře odmítá a vyhrožuje, že na případné sankce může odpovědět i válkou. Korejský poloostrov zůstává formálně ve válce, protože boje v roce 1953 skončily dohodou o příměří a nikoliv uzavřením mírové smlouvy (čtěte Ani padesát let nestačilo k míru na Korejském poloostrově).

Soul vlastně moc dělat nemůže

"Od této chvíle budeme situaci hodnotit jako fázi války a budeme odpovídat rezolutně na všechny problémy spojené se vztahy mezi Jižní a Severní Koreou," uvedl už dříve severokorejský Výbor pro mírové znovusjednocení otčiny ve svém prohlášení. Agentura Jonhap také připomněla, že Jižní Korea a Spojené státy zvažují, že v napjaté situaci zvýší stupeň pohotovosti.

Soulu kromě mezinárodních sankcí příliš možností na reakci vůči KLDR nezbývá. Ekonomické vztahy jsou prakticky na nule, kromě společné továrny u hranice mezi oběma zeměmi, připomněla agentura Reuters s tím, že KLDR zcela spoléhá na Čínu. Také RB OSN už na Pchjongjang uvalila řadu sankcí. Úspěch mezinárodní reakce bude záležet do velké míry na Pekingu. Čína zatím uvedla, že celý námořní incident sama prošetří.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video