Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KLDR vzpomíná na prvního Kima, prezidentem je i dvacet let po smrti

  8:21aktualizováno  8:21
Severní Korea se ponořila do povinného smutku. Před dvaceti lety zemřel její první vůdce Kim Ir-sen. Přestože od té doby spí věčným spánkem ve velkolepém mauzoleu, stále je prezidentem KLDR. Funkce mu zůstala navěky, každý z jeho nástupců se musí spokojit s titulem o stupeň nižším.

„Velký vůdce, soudruh Kim Ir-sen, bude vždy s námi,“ hlásá podle státní tiskové agentury KCNA nová poštovní známka, kterou u příležitosti dvacátého výročí jeho smrti vydaly pchjongjangské úřady.

V podobném duchu se až do čtvrtka nese i běžný život všech Severokorejců, kteří se každý den účastní hned několika vzpomínkových akcí. Na přípravě vzpomínkových akcí se podílejí všichni, včetně malých dětí a starců, kteří se obvykle s odkazem na svůj věk masovým akcím vyhýbají.

Jeden Kim, dva světy

Když se řekne KLDR, mnohým se vybaví strhané tváře hladových rolníků. V zemi však fungují miliony mobilů a některé místní školy pořádají i turnaje v počítačových hrách. O tom, do kterého ze dvou světů bude občan patřit, rozhoduje jeho původ.

„Lidé dnes prožívají těžké časy. Akce k výročí vůdcova odchodu se konají doslova každý den, na pracovištích i v Demokratickém svazu žen,“ líčí reportérům serveru DailyNK dáma z Hjesanu, provinčního města nedaleko čínských hranic.

„My přitom potřebujeme každou minutu, abychom se mohli věnovat obchodu, zajistit si živobytí,“ dodává. Na desetidenní státní smutek si však veřejně nikdo nestěžuje. Obyvatelé Hjesanu a dalších velkých měst sice patří mezi vlivnější a lépe zajištěné Severokorejce, kritika vzpomínkových akcí na počest Kim Ir-sena by jim mohla pořádně zavařit.

Věčný prezident i tajemník. Každý nový Kim o stupeň klesá

I dvacet let poté, co Kim Ir-senovu neomezenou vládu nad KLDR ukončil infarkt, zůstává dědeček současného „nejvyššího vůdce“ Kim Čong-una oficiálně hlavou státu. Titul prezidenta už po jeho skonu nikdo nezískal.

Vládnoucí Korejská strana práce, kterou po dlouhá desetiletí vedl, prohlásila Kim Ir-sena věčným prezidentem. Jeho nástupce Kim Čong-il po otci převzal pouze nejvyšší stranický post, stal se generálním tajemníkem komunistické strany. A když před třemi lety zemřel i on, laťka se opět posunula. Kim Čong-il zůstává navěky generálním tajemníkem a současný vůdce Kim Čong-un vládne Severokorejcům z pozice prvního tajemníka.

Neotřesitelný kult osobnosti, který si Kim Ir-sen udržel i desítky let po smrti, se neprojevuje pouze ve stranické hierarchii. Lásku a obdiv k věčnému prezidentovi vštěpují úřady místním už od dětství. V mateřských školkách poslouchají místo pohádek legendy o činech Kim Ir-sena, ve škole se je učí přeříkávat nazpaměť. Každá vysokoškolská přednáška začíná Kim Ir-senovým citátem, ideálně přímo z probíraného oboru.

Kim Ir-sen před „inspekcemi“ studoval, chtěl oslnit znalostmi

Není se příliš čemu divit, vůdci KLDR se v očích svého lidu zdají být odborníky na všechno. Dlužno ovšem podotknout, že minimálně Kim Ir-sen se o to skutečně snažil. Před každou návštěvou továrny, zemědělského družstva nebo úřadu strávil několik hodin studiem odborné literatury, upozornil už koncem šedesátých let ve svém článku koreanista Čong-sik Lee.

Prezident tak mohl svými znalostmi ohromit zaměstnance navštívených podniků natolik, že si reportéři místních deníků nemuseli obdivné výroky na jeho adresu ani vymýšlet. Na popularitě mu přidala i skutečnost, že měl jako nejvyšší vůdce KLDR takřka neomezené možnosti a uměl je chytře využít.

Fotogalerie

Pokud si například zaměstnanci zemědělského družstva Kim Ir-senovi postěžovali, že nemají dost hnojiva, uměl jim jednoduše pomoci. Přikázal svým lidem, aby okamžitě nějaké přivezli.

Sice poté ještě citelněji chybělo na místech, která prezident nenavštívil, o tom se však v novinách nepsalo. A nadšení rolníci na památku Kimovy návštěvy vztyčili kamenný obelisk, kterých se v KLDR postupně vyrojily stovky.

Kromě památníků na místech, která Kim Ir-sen navštívil, se postupem času na veřejnosti začaly objevovat prezidentovy portréty. Americká novinářka Barbara Demicková ve své knize Není co závidět píše, že je vládnoucí strana začala mezi Severokorejce rozdávat při příležitosti Kim Ir-senových šedesátých narozenin.

Portrét a box s hadříkem do každé domácnosti

Lidé museli ve svých příbytcích vyhradit prezidentovi celou jednu stěnu, kde nesmí viset dokonce ani rodinné fotografie. Součástí dárkové sady byla i skříňka s hadříkem, který je určený výhradně na leštění portrétu.

Kim Ir-senovy sedmdesátiny se pak nesly ve znamení megalomanských stavebních projektů, v centru Pchjongjangu vznikl na jeho počest vítězný oblouk a 150 metrů vysoká věž s obrovskou pochodní, která se stala symbolem ideologie čučche. Dělníci ji postavili z 25 500 žulových kvádrů, každý z nich představuje jeden den Kim Ir-senova života až do 70. narozenin.

Kromě osobního šarmu, podpory ze strany Sovětského svazu a v neposlední řadě také strachu Severokorejců, kteří se báli upadnout ve vůdcovu nelibost, podporovala Kim Ir-senův kult osobnosti i jeho válečná minulost. Pod vedením čínských komunistů bojoval proti japonské okupaci Korejského poloostrova, aktivní byl rovněž v partyzánském hnutí.

Orgány severokorejské propagandy tuto dějinnou éru s oblibou přikrášlují, aby Kim Ir-senovy zásluhy vyzdvihly. V sedmdesátých letech se například o několik let posunulo datum vzniku Korejské lidové armády, aby souhlasilo s dnem, kdy Kim Ir-sen roku 1932 založil svou partyzánskou jednotku.

Pomník v Pchjongjangu oslavující severeokorejskou ideologii Čučche (15. dubna
Každoroční mezinárodní maraton pořádá Severní Korea k uctění památky svého

Věž Čučche a vítězný oblouk vznikly na oslavu Kim Ir-senových 70. narozenin v roce 1982.

Svět očekával Kim Čong-ilův pád. Spletl se

Kim Ir-senovi potomci se partyzánskou minulostí chlubit nemohou a poněkud zeslábly i další důvody, proč by je vlastně měli Severokorejci oslavovat. Po prezidentově smrti svět očekával, že se režim zhroutí.

„Několik představitelů americké vlády Billa Clintona v roce 1994 prokazatelně podpořilo návrh na dodání lehkovodních jaderných reaktorů do KLDR v domnění, že Severní Korea brzy padne a Washington své sliby nebude muset dodržet,“ píší ve své stati politologové Daniel Byman a Jennifer Lindová.

Prezidentův otec Kim Čong-il však v zemi s podporou armády totalitu udržel a i jemu se nakonec podařilo proniknout na stěny obývacích pokojů. Vedle dvacetimetrové sochy Kim Ir-sena, která vztyčenou pozlacenou paží „udává Severokorejcům směr“ už od prezidentových 60. narozenin, přibyla i podobizna jeho syna. Kim Čong-il dostal vlastní „věčnou“ funkci a na sklonku roku 2011 spočinul v mauzoleu po otcově boku. Mimochodem, také zemřel na infarkt.

Je otázkou, zda se stejně výrazným písmem do severokorejské historie zapíše i třetí Kim, současný vůdce země. Navenek působí suverénně, dlouho se však spekulovalo o tom, že za něj Severokorejcům vládne jeho strýc Čang Song-tchek. Kim Čong-un loni na podzim spekulace rázně uťal, když nechal strýce popravit.

KLDR každoročně slaví den narození Kim Ir-sena:

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.