Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KLDR vyhlásila válečný stav, propaganda hrozí i zničením Washingtonu

  6:06aktualizováno  7:47
Severní Korea v sobotu ohlásila vstoupení do "válečného stavu" s Jižní Koreou. V tom obě země technicky vzato jsou od roku 1953 a zbraně mlčí, krok se tedy zdá být jen rétorickým útokem. KLDR také zveřejnila snímek naznačující plán útoku na americká města.

Fotografie z krizového jednání Kim Čong-una a armádních velitelů KLDR. Mapy v pozadí ukazují plán útoků na území USA. | foto: Reuters

"Od této chvíle vztahy Severu a Jihu vstupují do válečného stavu a všechny záležitosti mezi Severem a Jihem budou podle toho řešeny," uvedla v oficiálním vládním prohlášení severokorejská tisková agentura KCNA.

V Jižní Koreji nevyvolaly další provokace ze strany Severokorejců žádnou paniku, informuje agentura Reuters. "Sobotní prohlášení KLDR pro nás není novou hrozbou, ale pouze pokračování předešlých provokací," uvedlo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení, které je pověřeno politickými kontakty s KLDR.

Zlověstně vypadající krok se tak nicméně zdá být jen dalším v řadě rétorických cvičení. Hlavně zbraní na obou stranách fronty totiž po tomto prohlášení zůstaly chladné. A Severokorejci jsou mistři silných slov.

Kromě toho se činí i jejich propaganda. Severokorejské státní noviny Rodong. otiskly snímek z naléhavého strategického jednání vládce Kim Čong-una s armádními špičkami, na kterém mladý diktátor nařídil "nelítostný jaderný útok na americkou pevninu, budou-li pokračovat imperialistické provokace". Tedy, tak to píšou Severokorejci.

Velkoformátová mapa v pozadí snímku ukazuje trajektorie raket dlouhého doletu a jejich potenciální cíle ve Spojených státech. Hlavní úder by tak podle ní směřoval na Havaj, Washington, Los Angeles a Austin v Texasu. Snímek se jeví jako demonstrace doletu severokorejských raket a Kimových vojenských schopností, zbraňoví experti nicméně věří, že KLDR jednak nedostřelí dále než na Aljašku, a za druhé, že zatím nedokáže sestrojit jadernou hlavici, kterou by její rakety unesly.

Pchjongjang reagoval na přelety bombardérů B-2

Na zmíněném jednání v pátek ráno severokorejský vůdce podepsal rozkazy k uvedení raketových systému do pohotovosti. Severokorejská zpravodajská agentura KCNA uvedla, že k tomuto kroku KLDR donutily manévry amerických radarem neodhalitelných bombardérů B-2 (více o nich čtěte zde).

Armáda KLDR

Severní Korea má ve zbrani na 1,1 milionu vojáků, tedy téměř dvakrát tolik, co její jižní soused (640 tisíc a 28 tisíc Američanů). Většina vybavení severokorejských sil je zastaralá, armáda čelí nedostatku paliva i potravin.

V případném velkém konfliktu s Jihem by ale KLDR měla dvě silné karty: podle všeho dobře motivované, vycvičené a početné speciální jednotky (kolem 60 tisíc mužů) a třináct tisíc děl, z velké části rozmístěných u hranice s Jihem, chráněných před vzdušným útokem a zacílených na Soul.

Do vyostřeného sporu se v pátek vložilo také Rusko. Ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že šarvátky mezi KLDR a USA by mohly lehce sklouznout do začarovaného kruhu, který by se záhy zcela vymkl kontrole. Podle ministra, jak jej citoval server independent.co.uk, se kolem Severní Koreje, která zvyšuje svou vojenskou aktivitu, kromě odpovídající reakce Rady bezpečnosti OSN dějí ještě "jednostranné kroky".

KLDR a útok na americké základny

Poslední týdny vyostřené situace se nesou zejména v duchu vzájemného zastrašování. Jak však může konflikt pokračovat? Zahraniční pozorovatelé vidí pět možných variant, které se rozprostírají od mírového řešení až po ozbrojený konflikt, který by mohl stát životy tisíce lidí.

Jednou z často diskutovaných variant je možný útok KLDR na Spojené státy nebo jejich základny v Pacifiku a Jižní Koreji. Útok raketami dlouhého doletu přímo na USA experti vylučují, v úvahu připadá spíše napadení bližších základen. Expert na armádní problematiku Adam Cathcart pro server guardian.co.uk uvedl, že právě útok na vojenské základny USA se mu jeví jako nejlepší možná taktika Severokorejců.

Argumentuje mimo jiné tím, že by takový útok mohl znevýhodnit USA na poli mezinárodních vztahů se zeměmi, které jejich základnám poskytují útočiště. Jedním dechem však dodává, že Severokorejci se k tomuto kroku spíše neodhodlají. "Byl by to sebevražedný tah, reakce Američanů by totiž byla okamžitá," vysvětluje Cathcart.

Fotogalerie

Druhou variantou je útok na území Jižní Koreje. "Soul je mnohem dosažitelnějším cílem než základny USA," vysvětluje bývalý britský velvyslanec v Pchjongjangu James Hoare. Podle něj by KLDR mohla na důkaz svých schopností vypálit rakety například na jihokorejská letiště, což by stálo životy tisícovek lidí.

Zároveň však dodává, že by tímto krokem mohli ohrozit čínské občany, kteří v Jižní Koreji dlouhodobě žijí. Tím by mohli přijít o velkého spojence, na němž jsou nyní životně závislí.

Experti jako další variantu budoucího vývoje uvádějí, že KLDR může přistoupit k dalším jaderným testům, a to jak z praktických důvodů, tak jako prokázání své síly.

Provokace nebudou mít dlouhého trvání, tvrdí experti

Boj také nemusí být horký. Nabízí se uzavření průmyslového komplexu Kesong, který KLDR provozuje společně se svými jižními sousedy. Tím by spálili další most, zároveň by se však odstřihli od rozvíjejícího se zdroje finančních prostředků. Uplynulé týdny také ukázaly, že KLDR se nebojí bojovat také prostřednictvím útoků hackerů, kteří v minulosti vyřadili z provozu jihokorejské banky (více o útocích hackerů čtěte zde).

Svět by si logicky přál poslední možnost, tedy obnovení mírových jednání. Ruský ministr zahraničí Lavrov v pátek vyzval k výraznému snížení počtu jaderných zbraní všech světových velmocí. Od dohody o jejich likvidaci však KLDR odstoupila v roce 2009 a je nepravděpodobné, že by svůj zbraňový arzenál opět pustila pod dohled Západu.

Zahraniční pozorovatelé se však shodují, že současná vyostřená situace zřejmě nebude mít dlouhého trvání. Odhadují, že politické výpady budou pokračovat v horizontu následujících pěti týdnů, následovat pak budou debaty.

Podívejte se, jak Severokorejci podporují svého vůdce Kima.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.