KLDR a nukleární diplomacie

Delší dobu připravovaná šestistranná jednání o jaderném programu KLDR, která se za účasti náměstků ministrů zahraničí KLDR, Jižní Koreje, USA, Ruska, Číny a Japonska uskutečnila v Pekingu, nepřinesla žádný hmatatelný výsledek či zásadnější pozitivní průlom pro řešení problému proliferace nukleární a raketové technologie na Korejském poloostrově.

Jejich účastníci se shodli pouze na bezjaderném statusu poloostrova, nezaštítěném ovšem prozatím žádnou novou oficiální smluvní garancí, v níž by se KLDR zavazovala vývoj svého nukleárního programu zastavit, a na tom, že by se všechny zúčastněné strany měly vyvarovat kroků vyostřujících napětí v regionu.

Podle vyjádření čínské delegace po skončení rozhovorů existoval také určitý konsensus na jejich pokračování, a to pravděpodobně koncem října či počátkem listopadu.

Poslední vývoj však jako by naznačoval, že napětí zejména ve vztazích mezi KLDR a USA po neúspěchu požadavků předložených severokorejskou stranou ještě narostlo.
Lze tak alespoň soudit z vyhrocené rétoriky představitelů severokorejské strany, včetně vůdce Kim Čong-ila, který na počátku září posílil svoji pozici "znovuzvolením" v parlamentu a personální reorganizací vlády.

Už 3. září přinesly tiskové agentury v odvolání na oficiální severokorejský zdroj KCNA informaci, že severokorejský parlament schválil rozhodnutí vlády přehodnotit jak svoji vojenskou politiku výhledovým posílením odstrašujícího jaderného arzenálu, tak ochotu zúčastnit se dalších rozhovorů.

Severokorejský ministr zahraničí již po skončení pekingské schůzky vydal poměrně

PŘÍLOHY

ostré prohlášení, že v důsledku neochoty USA změnit svoji, dle severokorejské rétoriky, útočnou a nepřátelskou politiku vůči KLDR zřejmě nebude mít severokorejská strana zájem na další účasti v rozhovorech, od kterých žádné řešení situace neočekává, a bude intenzívně pokračovat ve svém jaderném výzkumu.

Nutno ovšem připomenout, že ani před zahájením pekingských rozhovorů, jimž předcházela přípravná jednání na půdě Jižní Koreje, nezněly signály vysílané jednotlivými stranami, jež měly zasednout k jednacímu stolu příliš optimisticky, v tomto smyslu se vyjadřovali především čínští, jihokorejští, ale také ruští diplomaté, naproti tomu z americké strany zněly nadějnější hlasy, přestože USA dávaly najevo, že nehodlají prozatím severokorejské straně nabízet žádné výraznější ústupky.

Tuto taktiku během pekingských rozhovorů dodržely, otázkou je, jaký postup zvolí americká strana v blízké budoucnosti v této citlivé oblasti, do níž je zainteresováno příliš mnoho stran a zájmů, případný vojenský zásah by zřejmě přinesl značné ztráty a je při současném angažmá americké vojenské síly na tolika výbušných místech světa značně riskantní.

Celou analýzu čtěte na portále natoaktual.cz ZDE
Další analýzy a komentáře na portále natoaktual.cz najdete ZDE