Na otázky Střediska empirických výzkumů odpovídalo 1 245 respondentů.
Prezident Klaus si oproti poslednímu měření důvěryhodnosti ústavních státních činitelů z června polepšil o osm procent. Propad k šedesátiprocentní hranici byl zřejmě odrazem prezidentského duelu s Janem Švejnarem a hlasitého vyjadřování Klausových názorů na českou zahraničněpolitickou orientaci.
Důvěryhodnost premiéra Topolánka mezi lidmi až do února letošního roku konstantně klesala, červnové výsledky byly stejné jako únorové. Nyní mu věří kolem pětadvaceti procent lidí, od posledního průzkumu je to sestup o jedno procento.
Relativně stabilní důvěře lidí se těší oba šéfové parlamentních komor. Větší či menší důvěru předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi a šéfovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi vyjádřilo asi čtyřicet procent dotázaných.
V závislosti na politické orientaci Čechů nasbíral Klaus nejvíce "bodů" mezi voliči ODS. Za důvěryhodného ho má 92 procent z nich. Vysoká je důvěra v prezidenta i v řadách stoupenců KDU-ČSL, z nich mu věří plné tři čtvrtiny. Voliči komunistů a sociálních demokratů věří Klausovi méně, důvěru v něj chová 48, respektive 63 procent z nich.
Také premiér Topolánek má nejvíce přívrženců z řad příznivců ODS, důvěru mu vyjádřilo přes 70 procent dotázaných. O poznání slabší důvěře se pak těší mezi stoupenci zbylých koaličních stran. Věří mu 25 procent voličů lidovců a 32 procent voličů Strany zelených.
