Okolnosti rozchodu však tomuto vysvětlení neodpovídají. Na společné tiskové konferenci přečetl Václav Klaus třesoucím se hlasem společné prohlášení. Při slovech "rozcházíme se po vzájemné dohodě a naše vztahy nadále zůstanou přátelské" se zhroutil v usedavém vzlykotu.
Livia Klausová, podle vizážistky Objevu Blanky Shnilé omládlá o dvacet let, zářila jako slunce. Na otázku Objevu řekla: "Neměli jsme s manželem stejné názory na globální oteplování. Zvláště minulý týden, když odmítal zapnout v Lánech klimatizaci a nutil mě oblékat tlusté bílé ponožky s tím, že nesmím podléhat environmentalistickému bludu."
Bulvární deník Plesk však přinesl fotografie zjevně spokojené paní Klausové s mladším mužem po boku. Doprovodil je ironickým textem: Livie, to není Klaus. Zjevně tak narážel na titulek konkurenčního bulvárního listu Plk, který před časem přistihl Klause s mladičkou Klárou a komentoval to titulkem: Klausi, to není Livia.
Václav Klaus se po rozchodu stáhl a odmítá dávat rozhovory. Jeho lokaj Lkaj však přiznal: "Pán být móc a móc smutná a plakat celá noc, Lkaj plakat s ním."
Nezvyklá čeština Lkajova je dána tím, že ve chvílích nejvyššího rozrušení upadá do své západočeské domorodštiny. Zatímco Livia nevynechá jedinou společenskou příležitost, naposledy dobročinný raut spolku lesbických gayů, Václav Klaus se přihlásil k metodistické církvi.
Při veřejné zpovědi řekl: "Byl jsem hříšné prase, ale Bůh mi otevřel oči. Přede všemi vyznávám svou pýchu, nelásku k lidem, zvláště k Schwarzenbergovi a Dienstbierovi, svou lakotu a knírek."
Sto padesát tisíc platících diváků upadlo v upřímné dojetí a prezidentovu zpověď odměnilo dlouhotrvajícím potleskem.
Nový partner Livie Klausové, ve kterém Objev po mnohatýdenním detektivním pátrání rozpoznal ústeckého hejtmana Šulce, tvrdí: "Vztah mezi mnou a paní Livií je čistě platonický, tedy alespoň z mé strany."
Výzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěra ve Václava Klause vzrostla ze sedmdesáti na devadesát tři procenta.
