Klausovi děkovali i jeho nástupci

  • 177
Přesto, že volba nového předsedy ODS byla na programu až v neděli, kongres ve Františkových Lázních vyvrcholil už v sobotu. Václav Klaus shrnul v projevu neúspěchy strany, ale zmínil i vize do budoucna. "Nedopusťte, aby ODS ztratila svou tvář," vzkázal delegátům. Ti se s odcházejícím předsedou rozloučili dlouhými ovacemi. U řečnického pultu se během dne vystřídali řadoví členové i kandidáti na předsednický post.

Projevům dominovala kritika postupu vedení ODS po prohraných parlamentních volbách a hodnocení osoby Václava Klause.

Řada delegátů kritizovala malé zastoupení komunálních politiků ve vedení strany. V diskusi zazněly i požadavky na obnovení spolupráce s ostatními pravicovými stranami.

Promluvili jen tři kandidáti
Mnozí delegáti přijeli do západočeského lázeňského města již rozhodnuti, koho zvolí Klausovým nástupcem, někteří se ještě vzájemně přesvědčovali a lobbovali pro své kandidáty v zákulisí, jiní čekali, čím je čtveřice kandidátů osloví.

Petr Nečas vyzval ODS k ostrému soupeření s levicí. Strana podle něj nesmí být zajatcem vlastní minulosti a musí se více otevřít spolupráci s pravicovými subjekty. Nečas hodlá skoncovat s praxí "preference získání parlamentních křesel či křesel v dozorčích a správních radách".

Zatímco Nečas je považován za reprezentanta konzervativního proudu, Jan Zahradil je zástupcem liberálního křídla. Vnitřní fungování ODS je podle něj třeba doladit, nikoliv zásadně změnit. I on míní, že ODS musí umět komunikovat s ostatními nelevicovými stranami, aby se zvýšil její politický potenciál.

DÁLE ČTĚTE

Klause vystřídal Topolánek

Projev Václava Klause

Páteční události kongresu

Pomlčkou mezi liberálním a konzervativním pojetím politiky chce být další uchazeč o předsednictví Mirek Topolánek. Klausem zřejmě nejméně preferovaný kandidát uznal zásluhy, které má zakladatel strany. "ODS nepotřebuje novou ideologii, má svůj klausismus," uvedl.

Poslední ze čtveřice kandidátů - Miroslava Němcová - před plénem nepromluvila. Straničtí kolegové ji ovšem považují za outsidera nedělního klání o pozici Klausova nástupce.

Ani jeden z trojice Nečas, Zahradil, Topolánek odcházejícího předsedu nekritizoval. Ačkoli místopředseda Senátu Mirek Topolánek k němu má velké výhrady, zněl jeho projev smířlivě. Jediným z vrcholných politiků ODS, který pronesl na Klausovu adresu kritická slova, byl místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Klaus apeloval na straníky
"Největším rizikem a nebezpečím nejsou pro ODS političtí protivníci, média, obtížné finanční podmínky či účinné kampaně vlivných skupin z tzv. nepolitické politiky. Jediným skutečným nebezpečím si můžeme být jen my sami," prohlásil Klaus.

"Můžeme mít dokonale propracované ideové základy, skvěle formulované politické programy, bezvadně vytvořené vnitřní organizační uspořádání či stanovy, ale pokud naši politiku nevezmou všichni skutečně vnitřně za svou, a podle toho také nezačnou jednat, nemůžeme uspět," pokračoval.

Klaus se opřel i do médií. Zopakoval svoji tezi, že většina médií se staví proti ODS. Obvinil některé členy ODS, že ve snaze zviditelnit se dávají novinám vlastní stanoviska. "Média je pak pochopitelně obletují, aby mohla spekulovat o naší rozhádanosti, či naopak o autokratických poměrech, jež u nás panují," uzavřel.

Odcházím, protože kandiduji na prezidenta. ODS mi však není a nebude lhostejná, řekl Klaus, kterého delegáti odměnili dlouhotrvajícím potleskem. Většina účastníků při tom stála. V pátek se delegáti dohodli, že pro Klause zřídí funkci čestného předsedy. Schválili také změnu stanov, která zavede funkci prvního místopředsedy.

ODS má dvacet tisíc členů
V sobotu několikrát zaznělo, že počet členů strany překročil dlouho zdolávanou hranici 20 tisíc. Stranická základna by podle většiny delegátů měla v nejbližším období dále růst.

Petr Nečas oznámil, že ODS je připravena přijímat zpět své bývalé i nové členy z jiných politických stran. Mnozí bývalí občanští demokraté zakládali na přelomu let 1997 a 1998 Unii svobody.

Václav Klaus hovoří k delegátům sjezdu ODS ve Františkových Lázních. (14. prosince 2002)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video