„Klausova výjimka“ z Lisabonské smlouvy v Evropské unii opět narazila

Situace kolem schvalování takzvané výjimky z Listiny základních práv a svobod EU, kterou v roce 2009 český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou, se opět zamotala. V opakovaném hlasování ji odmítl ústavní výbor Evropského parlamentu.

Prezident Václav Klaus na svatováclavské pouti. Vpravo jsou vidět ostatky světce zabitého v desátém století. | foto: Tomáš Jůnek, ČTK

Zákonodárci mají sice jen konzultační roli, avšak bez jejich vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země. Ty se k tomu zavázaly na summitu v roce 2009.

Česká snaha získat stejně jako Poláci a Britové výjimku je podle britského europoslance Andrewa Duffa politováníhodná. "Byla vyvolána pouze prezidentem Klausem v jednom z jeho kroků proti Lisabonské smlouvě," řekl tento liberálně-demokratický europoslanec v reakci na rozhodnutí výboru.

Klausova výjimka

K přijetí výjimky se státy EU zavázaly na žádost Václava Klause už na podzim 2009. Prezident si tím podmínil podpis Lisabonské smlouvy. Má podle něj zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR.

Připomněl, že výjimka nemá zajištěnou většinu ani v českém parlamentu, neboť proti ní je ČSSD, která má většinu v Senátu. "Doufám, že Evropská rada (summit lídrů EU) se ze zdlouhavé debaty o této věci v Evropském parlamentu poučí a potichu český návrh odloží k ledu," uvedl Duff v prohlášení rozeslaném novinářům.

Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že výjimku - Prahou požadovaný protokol k Lisabonské smlouvě - přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.

Příslib protokolu si Klaus vymohl s tím, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. Výjimka má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.

Podle některých právníků jsou však obavy týkající se případných požadavků liché. Sudetští Němci o bývalý majetek v Česku nežádají, i když nyní výjimka neplatí.

Problém s výjimkou ve výboru se táhne už velmi dlouho. V lednu se ústavní výbor EP nebyl schopen rozhodnout, čímž se odložilo i konečné rozhodnutí EP. V září se vše zase zkomplikovalo poté, co bylo zpochybněno kvůli technickým problémům a nejasnostem hlasování, v němž výjimka prošla.

Nakonec se muselo opakovat, ale tentokrát se výbor vyslovil proti. "Je trapné, že se parlament nedokáže ani po třech hlasováních rozhodnout a celý proces ratifikace tak vlastně obstruuje. Přistoupení k protokolu bylo přitom České republice přislíbeno na summitu hlav států v roce 2009 a od začátku nebyl sebemenší důvod o tom v Evropském parlamentu dále diskutovat nebo něco měnit," reagovala česká europoslankyně Andrea Česková z ODS.