Prezident Václav Klaus v Praze na Žofínském fóru, kde hovořil o domácí a

Prezident Václav Klaus v Praze na Žofínském fóru, kde hovořil o domácí a zahraniční politice a ekonomice, především se zaměřením na situaci v EU a eurozóně. (4. dubna 2012) | foto: Vít Šimánek, ČTK

„Klausova výjimka“ dostala ve výboru Evropského parlamentu zelenou

  • 98
Česká výjimka z Evropské listiny základních práv a svobod, kterou prosadil prezident Václav Klaus a podmínil jí svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou, přišla v Bruselu znovu na přetřes. V pondělí jí dal zelenou ústavní výbor Evropského parlamentu, a výjimka je tak zase o krok blíž ke schválení.

Celý Evropský parlament by o výjimce mohl rozhodovat už v říjnu. Europoslanci mají sice jen konzultační roli, avšak bez jejich vyjádření není možné, aby dokument schválily všechny členské země EU. Ty se už v roce 2009 zavázaly, že výjimku přijmou.

Výjimka má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech. Klaus tím chce zajistit, aby vysídlení sudetští Němci nežádali o svůj majetek zabavený po válce u Evropského soudního dvora.

Europoslanci a výjimka

  • Europoslanci mají říci, zda se má Evropská rada výjimkou vůbec zabývat. Ústavní výbor Evropského parlamentu v pondělí těsnou většinou jednoho hlasu doporučil, aby se tak stalo.
  • Druhá věc je procedurální a týká se toho, zda by kvůli tomu měl být svolán konvent (unijní mezivládní konference). To podle výboru není třeba.

Podle české europoslankyně Zuzany Brzobohaté z ČSSD, jež v ústavním výboru zasedá, někteří kritici výjimky z řad europoslanců zdůrazňují, že smyslem listiny základních práv je jednotná ochrana práv všech obyvatel unie, podobné výjimky ale přinášejí spíše nejistotu.

Opačného názoru je Andrea Češková z ODS, která ve výboru působí také. "Výjimka byla České republice přislíbena na summitu hlav států a není sebemenší důvod o tom v Evropském parlamentu dále diskutovat nebo něco měnit," uvedla europoslankyně.

ČR je ve vztahu k EU bezradná, míní europoslankyně Roithová

Podle jiných je však výjimka v podstatě zbytečná. "Žádné obavy ze žalob sudetských Němců se nepotvrdily. Podle odborných stanovisek nejrenomovanějších evropských právníků se navíc ukazuje, že i po připojení se k protokolu o takzvané výjimce je Listina základních práv EU v České republice závazná, jak potvrdil i Evropský soudní dvůr v Lucemburku," sdělila lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.

Podle Roithové pak výjimka velmi pravděpodobně narazí v českém Senátu. "Sociální demokracie se již nechala slyšet, že nový protokol nepodpoří. Tady hrozí jenom ostuda a jasné odhalení toho, co doma už víme, tedy že Česká republika je ve vztahu k EU bezradná a nemá stanoveny priority," uvedla Roithová v pondělním prohlášení.

Původně se uvažovalo o tom, že "Klausova" výjimka bude přijatá souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do EU. Ratifikace chorvatské přístupové smlouvy už nicméně běží a zatím vše nasvědčuje tomu, že Chorvaté do EU vstoupí 1. července příštího roku.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video