Kritici prezidentskému kandidátovi Karlu Schwarzenbergovi vyčítají, že jeho rodina v roce 1948 kvůli komunistickému puči utekla do Švýcarska a Rakouska a nebyla tu v době, kdy bylo českému národu nejhůře. I vy a váš manžel máte podobnou historickou zkušenost - po okupaci v roce 1968 jste odešli do Švýcarska. Jak byste reagovali na tyto argumenty?
Jako naprosto apolitický člověk si netroufám k volbám v České republice vyjadřovat. Můj dědeček, stejně jako manželův tatínek tvrdili, že politice je lépe se vyhýbat. Toho se držíme, ale o všechno se samozřejmě z domova zajímáme. Jak dalece se i přes emigraci cítím být Češkou, se ale vyjádřit musím. Stejně jako není Pražák jako Pražák a Moravanka jako Moravanka, není také emigrant jako emigrant. Důležitý je také důvod, proč odešel.
Co jste prožívali, když jste kvůli režimu museli po okupaci v roce 1968 opustit vlast?
My nikdy v životě emigrovat nechtěli. Až když manžel týden po srpnové okupaci obdržel výhrůžné avízo, začal být pro něho pobyt v Československu nebezpečný a během několika hodin jsme republiku opustili. Samozřejmě, že začátek byl pro nás velice náročný. Opustit rodiče, sourozence, přátele, školu, práci, zemi, to moc bolí. Hlavním naším zájmem ale bylo, co se děje doma! K tomu jsme uměli jen česky a rusky a neměli ponětí o životě na Západě. Náš důvod k odchodu byl ovšem tak závažný, že jsme různé útrapy dobře snášeli. Kdo odešel jen z materiálních důvodů, byl pak buď zklamán a deprimován a vrátil se, nebo naopak úplně zapomněl na své české kořeny. Těch ale není většina. Naše děti i vnoučata, tedy třetí generace v cizině, mluví česky, v republice se během návštěv cítí jako doma a na svou českou krev jsou pyšní. Takže každého je třeba posuzovat individuálně. Znám lidi, kteří neemigrovali, a žasnu často nad jejich nezájmem o vlastní zemi.
Váš bratr, prezident Václav Klaus, uvedl, že "prezidentem se má stát člověk, který patří do této země, který je součástí této země, který tady strávil svůj život, období těžká, lepší, nejlepší, horší". Souhlasíte s ním?
Samozřejmě, že budoucí prezident musí znát dobře českou minulost i současnou situaci, problémy, radosti i starosti občanů, ale hlavně by měl být slušný, morálně silný a moudrý člověk.
Jakou pověst má Karel Schwarzenberg ve Švýcarsku?
V kruzích, kde je znám, patří k váženým osobám. Běžní Švýcaři ho ale neznají.