Podívejme se nejdříve, zda je onen strach oprávněný.
Václav Klaus je mimořádně populárním prezidentem, těší se důvěře a respektu občanů, a podle fotografie nebo dokonce jen podle hlasu jej poznají od Aše až po Břeclav.
A v tom je právě jádro problému. Pro Karla Schwarzenberga je jak Aš, tak Břeclav jen průjezdní stanicí, ne hranicí areálu. Na rozdíl od Václava Klause knížete Schwarzenberga znají i mimo území České kotliny. Deset kilometrů západně od Aše opravdu nikdo, kromě politických komentátorů, jméno Klaus nikdy neslyšel.
Zato jméno Schwarzenberg je nedílnou součástí (i) německé historie a pokud toto jméno někdo západně od Aše nezná, je prostě blbej. Znát jméno Schwarzenberg totiž ve střední Evropě, minimálně v Čechách, Německu a Rakousku, patří k základnímu vzdělání.
"Chtěl bych zdůraznit i to, že z mé strany nešlo a nejde o apriorní nesouhlas s osobou senátora Schwarzenberga jako potenciálního člena vlády, protože mi jde výlučně o vhodnost jeho jmenování právě na konkrétní post ministra zahraničních věcí," píše Klaus ve svém textu pro MF DNES. - více zde
Je tomu očividně přesně naopak, Karel Schwarzenberg je na post šéfa diplomacie kandidátem více než vhodným. Diplomacie totiž z velké části stojí na osobních vazbách, kontaktech a vztazích - a kdo může mít v Evropě lepší konexe než člen aristokratické rodiny, která psala evropské dějiny?
Klausova argumentace prostě kulhá, a navíc zabíhá do skutečně nechutného sládkovsko-gottwaldovského populismu. Pro Klause je Schwarzenberg "...člověk, který je s naší zemí spojen pouze menší částí svého života a jen částí svého majetku...“
Argumentace doslova na blití - proto, že jej kdysi komunisté vyhnali z naší země, bude trestán tím, že nesmí zastávat významné státnické funkce! Ještě nechutnější je druhá část argumentace - kdysi pravicový Klaus nyní po sládkovsku vykládá, že ten, kdo má majetek v zahraničí, není dost dobrým Čechem na to, aby mohl být ministrem. Jistě, soudruhu prezidente!
Skutečný důvod Klausova strachu je jiný, mnohem osobnější. Schwarzenberg by se při usednutí do křesla ministra zahraničí mohl stát tím, čím Klaus nikdy nebyl a být nemůže, ale čím naopak byl jeho předchůdce v úřadě Václav Havel.
Karel Schwarzenberg by se jako ministr zahraničí mohl stát, stejně jako Václav Havel v době svého prezidentování, symbolem České republiky a Klause zastínit. Jeho osobnost totiž ve světě váží mnohem více, než sice úřadující, ale z pohledu evropských dějin zcela nevýznamný a zanedbatelný prezident Václav Klaus.
