Klaus zkouší sílu oslabené vlády

  • 25
Poprvé po odchodu poslanců Vrbíka a Bielesze z vládní Unie svobody si koalice otestuje, zda má ještě těsnou většinu 101 hlasů, aby mohla přehlasovat veto hlavy státu. Václav Klaus nechce, aby stát sbíral citlivá data o nemocných lidech včetně jejich rodných čísel.

Posedmé po zvolení prezidentem republiky se ve čtvrtek postavil proti rozhodnutí parlamentu a vrátil poslancům zákon, který prošel sněmovnou.

Zákon, který prezident odmítl podepsat, měl umožnit další fungování zdravotních registrů, ve kterých stát shromažďuje údaje o nemocech obyvatel. Například o tom, kdo onemocní rakovinou nebo kdo byl na potratu.

"Nejde o souboj se zdravotnickými registry, ale o to, aby údaje v nich byly anonymní. Vetované znění zákona umožňuje tvorbu registrů nemocných lidí, a nikoli pouze jejich nemocí," zdůvodnil Klausovo rozhodnutí jeho mluvčí Petr Hájek.

Předlohu již předtím neschválil Senát, a protože šlo o poslanecký návrh, neprojednávala jej ani vláda. To je u tak citlivé věci, jako jsou data o pacientech, podle prezidenta velká chyba.

O zdravotních registrech proběhla mezi poslanci v minulých týdnech bouřlivá debata. Proti sběru dat i s konkrétními rodnými čísly byli zejména poslanci ODS. Klausovo veto je však zajímavé i tím, že je první po oslabení vládní koalice způsobeném odchodem dvou poslanců z vládní Unie svobody.

"V žádném případě s tím veto prezidenta nesouvisí," prohlásil prezidentův mluvčí Petr Hájek. Před pár dny v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce přitom sám Klaus hovořil o tom, že určitě dříve či později bude příležitost, aby se v parlamentu ukázalo, zda má vláda po odchodu poslanců Tomáše Vrbíka a Mariana Bielesze stále ještě těsnou většinu.

"To, že prezident vrací zákon, je normální. Možná že usoudil, že právě tento zákon má vady. Neviděl bych to jako test síly vládní koalice," řekl MF DNES premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla.

I kdyby se prezident rozhodl dělat vládě "potíže" a vracel jí významné zákony, premiér věří, že ho koalice dokáže přehlasovat. Zásadní bude například postoj hlavy státu k jednomu z hlavních reformních zákonů - dani z přidané hodnoty. Unionista Vrbík již MF DNES potvrdil, že v těch případech, kdy hlasoval s vládou pro přijetí zákonů, bude s ní hlasovat dál, i když se prezident rozhodne zákon vrátit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video