Pozvání posledního polského komunistického prezidenta na moskevské oslavy vyvolalo v Polsku velkou diskusi. Rusové generála Wojciecha Jaruzelského pozvali jako válečného veterána, který bojoval proti nacismu.
Svůj postoj k ocenění Jaruzelského sdělil český prezident Václav Klaus přímo svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi.
"Nemohu však přejít mlčením to, že mezi vyznamenanými byl i generál Jaruzelski. Ten je – přes své zásluhy o porážku nacismu – pro občany naší země symbolem jiným," řekl Klaus Putinovi na slavnostní recepci.
"Jakožto tehdejší polský ministr obrany je symbolem vpádu vojsk Varšavské smlouvy, včetně vojsk polských, v roce 1968 do Československa. Je také symbolem násilného potlačení demokratického hnutí v Polsku, které na počátku 80. let bylo nejvýznamnějším vystoupením proti komunistickému režimu," vysvětlil Klaus.
KDO JE WOJCIECH JARUZELSKI |
Dnes jednaosmdesátiletý Wojciech Jaruzelski hrdinně bojoval ve druhé světové válce. Od července 1989 do prosince 1990 byl posledním polským komunistickým prezidentem. Předtím byl od dubna 1968 ministrem obrany. Během roku a půl výjimečného stavu v Polsku byly uvězněny tisíce členů odborového svazu Solidarita a odpor proti jeho vyhlášení stál život 11 lidí. Na svou obhajobu absolvent důstojnické školy v Rjazani uvádí, že vyhlášení stanného práva bylo "menším zlem", jinak by prý země čelila sovětské invazi. V roce 1996 polský parlament rozhodl o tom, že proti Jaruzelskému nebude v této věci vzneseno obvinění. Zdroj: ČTK |
Podle agentury ITAR-TASS dostal Jaruzelski od Putina pamětní jubilejní medaili. ITAR-TASS medaili, kterou dostali i další veteráni, označil za výraz hluboké úcty k velkému úsilí a obětem válečných veteránů, uvádí ČTK.
Paroubek: Jednal bych diplomatičtěji
Premiér Jiří Paroubek prezidentovu kritiku na adresu Ruska chápe. Naznačil ale, že sám by zvolil jinou formu vyjádření postoje české veřejnosti k ocenění Jaruzelského.
"Je to určité řešení říct to přímo panu prezidentovi Vladimíru Putinovi. Kdybych do Moskvy jel já, tak bychom to udělali trošku jinak, možná diplomatičtěji, vydali bychom memorandum v podstatě se stejným obsahem," cituje ČTK předsedu vlády.
Na oslavy přijelo padesát státníků
Svou účast na moskevských oslavách Klaus podle svých slov chápe jako příležitost k připomenutí toho, jak spojenectví národů pomohlo porazit nacistické zlo.
"Chtěl jsem také zdůraznit mimořádnou úlohu, kterou při porážce nacismu sehrál někdejší Sovětský svaz," řekl prezident.
Oslav se zúčastnilo pět desítek státníků z celého světa. Dopoledne sledovali na Rudém náměstí obří vojenskou přehlídku. - více zde
Pobaltí v Moskvě neslavilo
Ruský prezident Vladimir Putin musel při pompézních oslavách válečného vítězství překousnout i nepřítomnost některých politiků. Přijet odmítl například gruzínský prezident Saakašvili. Reagoval tak na fakt, že se jeho země nedohodla s Ruskem na zrušení ruských vojenských základen v Gruzii. Ty jsou pozůstatkem bývalého SSSR.
Putinovo pozvání nepřijali ani představitelé dvou pobaltských zemí. Prezidenti Estonska Rüütel a Litvy Adamkus totiž tvrdí, že porážkou nacismu pro jejich země nezačala doba svobody, ale naopak nová, tentokrát sovětská, okupace.
Z trojice pobaltských zemí tak mělo zastoupení jen Lotyšsko. Prezidentka Víkeová-Freibergová ale zastává názory svých kolegů z Estonska a Litvy. Prohlásila ale, že do Moskvy jede, aby mohla vyjádřit názor své země přímo Putinovi.
Už v lednu ho například vyzvala, aby anuloval předválečný sovětsko-německý pakt o neútočení. Součástí dohody Molotov-Ribbentrop tehdy bylo například rozdělení území Polska, Sovětům připadlo podle dohody Pobaltí. - více zde