"Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že takzvané vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem," odůvodnil prezident své rozhodnutí.
I když rozsahem jde jen o takzvanou "malou novelu", může podle něho vyvolat řadu komplikací.
Vyhlášení veřejného zájmu v případě těžby dosud náleží vládě, která je odpovědna za energetickou politiku. Vyjmutím institutu veřejného zájmu a vyvlastnění z horního zákona se stát podle prezidenta zbavuje legálního nástroje pro přístup ke svému vlastnictví.
Pozemky, jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, mohou být podle odpůrců zákona vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu. "Na změnu horního zákona mají zájem především tito potenciální spekulanti," dodal mluvčí prezidenta Radim Ochvat.
Zákon měl ochránit majitele pozemků před nuceným vyvlastněním
Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládalo, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby závisel na dohodě vlastníků pozemků a těžařů. Majitele domů by tak k odchodu z jejich domů nikdo nemohl donutit. Obce v oblastech, kde se těží uhlí, zatím chrání takzvané územní limity. Ty ale kterákoli vláda může přehodnotit.
Institut vyvlastněníKromě horního zákona vyvlastnění v současnosti umožňuje také zákon stavební, vodní a energetický. Vyvlastňování v souvislosti s horním zákonem se týká především obcí v blízkosti uhelných dolů, například Horního Jiřetína a Černic na Litvínovsku a části slezské Karviné. |
Závazek, že se horní zákon změní a zmizí z něj možnost vyvlastnění a dalších omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí, prosadily do koaliční smlouvy vlády Petra Nečase Věci veřejné.
Změnu horního zákona odsouhlasila letos v červnu vláda (více čtěte zde). Jeho přijetím podmínil poslanec VV Milan Šťovíček další podporu vlády.
"Neumím si představit, že by český stát pro zisky těžebních společností připustil likvidaci českých měst a obcí nebo vyháněl místní obyvatele z jejich domovů," vysvětlil tehdy Šťovíček svůj postoj (více čtěte zde).
Zatímco obce v blízkosti dolů by zrušení institutu vyvlastnění přivítaly, těžařské společnosti se postavily proti změně zákona. Bez vyvlastňovacích paragrafů totiž nemá pro těžaře žádný smysl prolomení platných limitů těžby, o něž dlouhá léta usilují (více čtěte zde).
Horní zákon se po prezidentově vetu vrací do Sněmovny. Poslanci o jeho osudu definitivně rozhodnou v prosinci.
