Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus vetoval horní zákon. Stát má i nadále vyvlastňovat pozemky

  15:22aktualizováno  15:22
Prezident Václav Klaus vetoval horní zákon, který zakázal vyvlastňování kvůli těžbě. Podle Klause patří nerostné bohatství státu bez ohledu na vlastníka pozemku. Změna zákona by podle prezidenta nastolila riskantní konflikt vlastníků pozemků a vlastníka nerostného bohatství, kterým je stát. Klaus se obává spekulantů.

Václav Klaus vetoval novelu horního zákona. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že takzvané vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem," odůvodnil prezident své rozhodnutí.

I když rozsahem jde jen o takzvanou "malou novelu", může podle něho vyvolat řadu komplikací.

Vyhlášení veřejného zájmu v případě těžby dosud náleží vládě, která je odpovědna za energetickou politiku. Vyjmutím institutu veřejného zájmu a vyvlastnění z horního zákona se stát podle prezidenta zbavuje legálního nástroje pro přístup ke svému vlastnictví.

Pozemky, jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, mohou být podle odpůrců zákona vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu. "Na změnu horního zákona mají zájem především tito potenciální spekulanti," dodal mluvčí prezidenta Radim Ochvat.

Zákon měl ochránit majitele pozemků před nuceným vyvlastněním

Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládalo, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby závisel na dohodě vlastníků pozemků a těžařů. Majitele domů by tak k odchodu z jejich domů nikdo nemohl donutit. Obce v oblastech, kde se těží uhlí, zatím chrání takzvané územní limity. Ty ale kterákoli vláda může přehodnotit.

Institut vyvlastnění

Kromě horního zákona vyvlastnění v současnosti umožňuje také zákon stavební, vodní a energetický. Vyvlastňování v souvislosti s horním zákonem se týká především obcí v blízkosti uhelných dolů, například Horního Jiřetína a Černic na Litvínovsku a části slezské Karviné.

Závazek, že se horní zákon změní a zmizí z něj možnost vyvlastnění a dalších omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí, prosadily do koaliční smlouvy vlády Petra Nečase Věci veřejné.

Změnu horního zákona odsouhlasila letos v červnu vláda (více čtěte zde). Jeho přijetím podmínil poslanec VV Milan Šťovíček další podporu vlády. 

"Neumím si představit, že by český stát pro zisky těžebních společností připustil likvidaci českých měst a obcí nebo vyháněl místní obyvatele z jejich domovů," vysvětlil tehdy Šťovíček svůj postoj (více čtěte zde).

Zatímco obce v blízkosti dolů by zrušení institutu vyvlastnění přivítaly, těžařské společnosti se postavily proti změně zákona. Bez vyvlastňovacích paragrafů totiž nemá pro těžaře žádný smysl prolomení platných limitů těžby, o něž dlouhá léta usilují (více čtěte zde).

Horní zákon se po prezidentově vetu vrací do Sněmovny. Poslanci o jeho osudu definitivně rozhodnou v prosinci.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Mercedes Třída G 5,5 63...
Mercedes Třída G 5,5 63...

r.v. 2016, naj. 36 400 km, benzín
2 800 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.