Klaus vetoval evropský zatykač

  • 395
Prezident Václav Klaus vetoval novely trestního zákona a trestního řádu, které zavádějí takzvaný evropský zatykač. Jeho přijetí by podle Klause omezilo českou svrchovanost a odporovalo i listině základních lidských práv. Zavedení zatykače naráželo i na odpor poslanců.

"Znamená to rezignaci na vlastní svrchovanost České republiky a na její způsobilost v tomto ohledu samostatně jednat," vysvětlil Klaus rozhodnutí na svém webu.

Parlamentem odsouhlasená změna obou zákonů je podle něj v rozporu s jedním ze základních prvků českého právního řádu, s Listinou základních práv a svobod, podle které občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.

Prezident připomněl, že ochrana vlastních občanů je jedním ze základních atributů každého státu. "V okamžiku, kdy stát na tuto garanci rezignuje, přestává být v očích občanů zárukou jejich práv a jistot," poznamenal Klaus.

V tomto smyslu jde podle něj o nepřímou novelu Ústavy a listiny základních lidských práv. Taková zásadní změna suverenity a nezávislosti může být podle hlavy státu změněna pouze změnou Ústavy a musí s ní souhlasit tři pětiny poslanců.

"Z těchto důvodů nepovažuji za možné tyto zákony podepsat," uzavřel prezident.

Eurozatykač  teď potřebuje 101 hlasů
Zákon se tak vrací do sněmovny. Tam zavedení eurozatykače prošlo poslední červnový den. - více zde

Předcházel tomu půlrok sporů a nakonec byl schválen těsně. Nyní bude jeho přijetí ještě složitější, protože k přehlasování prezidentského veta ústava předepisuje 101 hlasů.

Ministerstvo s Klausem nesouhlasí
Ministerstvo spravedlnosti, jako předkladatel návrhu změn, s prezidentem nesouhlasí. "Výrazně nový zásah do suverenity to není. Změna je v tom, že by bylo možné vydat občana jen na základě rozhodnutí českého soudu, zatímco dnes je k tomu třeba ještě souhlas ministra," uvedl mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun.

Eurozatykač vznikl pro boj s terorismem
Česko má tak ale zaděláno na problém s Bruselem.  Členské země EU se zavázaly eurozatykač schválit do června. Norma má ochránit Evropu před terorismem.

Na základě eurozatykače by mohl být vydán do ciziny člověk podezřelý z terorismu, obchodu s lidmi, pedofilie, korupce a obchodu s drogami a zbraněmi. Vydáni by byli i lidé podezřelí ze znásilnění, únosů letadel a lodí, vydírání, padělatelství peněz, rasismu, vraždy a dalších závažných trestných činů.

Brusel je vetem znepokojen
Evropská komise už koncem června Česko kárala za to, že dosud eurozatykač neschválilo. "Znepokojuje nás to, diskuse o zásahu do suverenity jsou staré třicet let a pokud se tak členské země společně rozhodly, pak by každá z nich měla závazek splnit," řekla mluvčí zastoupení komise v Praze Katharina von Schnurbein. Dodala, že komise zatím neuvažuje o případných sankcích.

Zbývají jen Česko a Itálie
Česká republika je spolu s Itálií jediným členským státem EU, které evropský zatykač dosud nepřijaly. Na začátku léta byly v této situaci ještě i Řecko, Malta, Slovensko, Estonsko a Německo.

Evropský zatykač je považován za účinný nástroj boje proti terorismu a zločinu. Světlo světa spatřil jako reakce na teroristické protiamerické útoky z 11. září 2001. Zatykač má hlavně usnadnit a zrychlit vydávání podezřelých osob bez ohledu na jejich státní příslušnost.

ANKETA
Omezuje eurozatykač českou svrchovanost, jak tvrdí prezident Klaus?

DÁLE ČTĚTE:
Vše o eurozatykači v Česku

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video