A náměstí je plné, jako už dlouho nebylo. Zdá se, že i sami organizátoři jsou překvapeni. Moderátorka Michaela Maláčová, nositelka titulu Miss ČSFR z roku 1991 a tisková mluvčí strany, zkušeně představuje jednotlivé hosty. Bývalý brněnský primátor a současný manažer ODS Václav Mencl žertuje: "Michaela má stále byt v Brně, je to pravda, znám její adresu." Lidé se smějí.
Při každém příchodu politika zní fanfára, režie funguje perfektně. Nálada je skvělá, jenom ohně trochu připomínají něco jako satanistickou slavnost. Ale svůj účel plní. Efektně připravená scéna s plameny totiž zabírá a evidentně láká řadu náhodných kolemjdoucích.
Politikové jsou rozverní. Když si Ivan Langer splete mikrofon, zamluví to: "Je tu tolik světla a tolik lidí a taková krásná tisková mluvčí, kterou nemá žádná jiná strana, že jsem z toho na rozpacích."
Konkrétních informací týkajících se voleb nebo programu je však pomálu. Politikové zdůrazňují, že nemají blbou náladu, že podporují kandidáty a vyzývají příznivce, aby přišli k volbám.
Asi po dvaceti minutách se automaticky zažehnou ohně kolem pódia, zazní fanfára a přichází Václav Klaus. V davu to zašumí, ozývá se potlesk. Současně se však objevují i projevy nesouhlasu. K pódiu se prodírá muž s transparentem "Do Evropy, nebo s Klausem". Klaus to nekomentuje. "Vrať se do hrobu," vykřikne jiný muž z davu, ale předseda se nenechá: právě chválí Brňany, že jich přišlo tolik na mítink. "Říkal jsem, že nejvíc lidí bylo na našem mítinku v Budějovicích, ale po dnešku budu muset říct, že nejvíc lidí bylo v Brně." Dav souhlasně mručí.
Na náměstí se podle střízlivých odhadů tísní dobré dvě tisícovky lidí. Přitom o dvě hodiny dříve v Břeclavi to taková sláva nebyla, tam přišly jen asi tři stovky příznivců. Projevy se však příliš neliší. Klaus Brňanům, stejně jako Břeclavanům, doporučuje, aby si přečetli stranický předvolební manifest a radí, aby volby nepodcenili.
Mluví však i o Havlově projevu 28. října, kdy se prezident zamýšlel nad identitou, kritizoval současnou architekturu, výstavbu hypermarketů a politickou kulturu. "To nebyl projev k dobré náladě," míní Klaus a dav jeho názor odměňuje potleskem.
A najednou je konec. Sotva po čtyřiceti minutách. Brněnští politici ODS předávají volební pochodeň (zase je ve hře opravdový oheň) svým kolegům ze sousedního Zlínského kraje. Hořící pochodeň si z pódia opatrně odnáší poslanec Petr Nečas.
Klaus si nechává přinést židli na pódium. Nikdo v té chvíli netuší, že jeho autogramiáda bude delší než mítink, že bude muset vyměnit propisku a poslat si pro kabát, neboť se mezitím notně ochladí.
Desítky lidí svírají pohlednice a trpělivě čekají na podpis. Neznámá dívka se prodere davem a podává nějakému mladíkovi knihu o Klausovi a Zemanovi - Souběžný portrét novináře Miloše Čermáka. Něco si šeptají: zdá se, že mají obavy, že Klaus se do knihy nepodepíše, když je i o Zemanovi. Konečně mladík přichází na řadu. Podepíše? Klaus bere knihu, podepíše se dovnitř a pak se podívá na obal. "To vůbec neznám," řekne. Mladík je spokojen. Není sám. Mítink se vydařil.
