Klaus vede, Špidla získává váhající

  • 105
Tak dramatické volby ještě Česká republika nezažila. Poprvé od roku 1989 není ještě dva týdny před volbami jasné, kdo vyhraje. Pozice Klausovy ODS a Špidlovy ČSSD jsou téměř vyrovnané a souboj rozhodne až závěr kampaně. Koalice dále propadla a má navlas stejnou podporu jako komunisté.

Ve čtvrtek zveřejněná volební prognóza agentury TNS Factum přisuzuje ODS 28,7 procenta hlasů, ČSSD 26,9 procenta a Koalici a KSČM po 15,9 procenta. Takové výsledky výrazně mění dosavadní úvahy o tom, jak by mohlo probíhat sestavování vlády.

Špidlův ideál, vláda sestavená ČSSD a Koalicí, se najednou zdá nejméně reálný.
Ani naděje na pravicovou vládu ODS a Koalice nejsou vysoké. Odhadovaný volební zisk Koalice je totiž natolik nízký, že by měl v příští sněmovně pouze vyvážit počet křesel, který připadne komunistům. Do případného partnerství s kteroukoli z obou velkých stran Koalice prakticky žádné poslanecké hlasy navíc nepřinese.

Klaus i Špidla tak musejí počítat s tím, že se jim buď v posledních dvou týdnech podaří získat natolik velký náskok před konkurentem, aby získali výraznější většinu, anebo s tím, že se na příští vládě domluví jejich dvě strany. Vzhledem k tomu, že zejména ODS nechce vládnout jen s malou parlamentní většinou, je nyní velká koalice ODS a ČSSD nejpravděpodobnější variantou příští vlády.

ODS by podle nejnovějších odhadů získala v příští sněmovně o čtyři křesla více než ČSSD. Sociologové, kteří zkoumají volební preference, však říkají, že z 19 procent dosud nerozhodnutých voličů, může větší část získat Špidlova ČSSD a ODS tak dohnat.

Kdyby se volby konaly nyní, Klausova strana by měla ve sněmovně 66 křesel, sociální demokraté by získali 62 poslanců a Koalice a komunisté po třiceti šesti. Koalice dvou velkých stran by tak měla ve sněmovně pohodlnou většinu 130 hlasů.

Potíží by však pro ni byla skutečnost, že by, minimálně do podzimních voleb, neměla většinu v Senátu. Vláda ODS s Koalicí by podle nejnovějších prognóz měla ve Sněmovně těsnou většinu 102 hlasů, neměla by však problém se Senátem. Tam by se opírala o výraznou většinu.

Na senátní většinu by dosáhla i vláda sociálních demokratů s Koalicí, ta by však podle současných prognóz získala jen 98 poslaneckých mandátů, což na sestavení většinové vlády nestačí.

Nadějí pro stranu Vladimíra Špidly může být velký počet dosud nerozhodnutých voličů. Těch je 19 procent a podle sociologů větší část z nich inklinuje spíše k levici.
"Skutečně záleží na nerozhodnutých, kterých je pořád velice mnoho. O něco větší šance má tady sociální demokracie, protože je obecně přijatelnější mezi voliči, než ODS.

ČSSD má také poměrně hodně osobností u lidí populárních, které ODS nemá," řekl Stanislav Hampl, autor nejnovějšího průzkumu, který agentura TNS Factum zpracovala pro internetový server ihned.cz.

Podle sociologa Hampla může Špidlově straně v dostizích s ODS pomoci také část těch, kteří v průzkumu říkají, že dají hlas komunistům. "Část příznivců KSČM se nakonec uchýlí spíš k sociální demokracii," říká Hampl.

Pozice obou velkých stran jsou tak ještě vyrovnanější než je patrné z průzkumů volebních preferencí. To potvrzuje i výsledek nejčerstvějšího exkluzivního průzkum, který pro MFDNES zpracovala agentura SC&C. Ta přisuzuje ČSSD mírný náskok před ODS. Výzkum, který agentura provedla na vzorku 1024 voličů předpovídá 29,4 procenta pro ČSSD a 25,6 pro ODS.

Oba zmíněné průzkumy navíc proběhly ještě těsně před tím, než Klausovu stranu zasáhla rezignace pražského primátora Jana Kasla. Po předem očekávaném vítězství Občanského fóra ve volbách v roce 1990, ODS v letech 1992 a 1996 a sociální demokracie v roce 1998 budou letošní volby prvními od pádu komunismu, kdy se bude o vítězi rozhodovat až v posledních dvou týdnech kampaně.

Lidé si stále nejvíce přejí Grosse na místě premiéra
Současný ministr vnitra Stanislav Gross si stále více upevňuje svoji pozici nejžádanějšího budoucího předsedy vlády, i když jej hned v závěsu dohání šéf Občanské demokratické strany Václav Klaus. V dlouhodobém průzkumu agentury SC&C pro MF DNES si Gross během dvou týdnů připsal další tři procenta podpory, Klaus pak dvě.

Ale i ostatní politici premiérského žebříčku v poslední době získali na podpoře. Zároveň se dramaticky snížilo procento těch, kteří nevědí, koho by na místě šéfa vlády viděli nejraději, a to z 21 procent na pouhých 8 procent. "Také v případě stranických preferencí se začal snižovat podíl nerozhodnutých, což se projevilo i v případě volby premiéra," upozornila socioložka Jana Hamanová, autorka průzkumu.

Nejvíce nových procent však nabrali Hana Marvanová a Cyril Svoboda, lídři Koalice. "Oba mají nyní zhruba dvojnásobek podpory než při posledním měření," řekla Hamanová. "Asi to bude tím, že jsou více mediálně vidět a voliči Koalice si více uvědomují, že právě oni by měli být na místě budoucího premiéra," dodala Hamanová.

Stále více lidí podle stejného průzkumu hodlá jít k volbám, a to 85 procent, jen šest procent respondentů uvedlo, že se voleb do Poslanecké sněmovny nezúčastní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video