Klaus v Paříži kritizoval Francouze i státní zásahy do ekonomiky

Od pádu komunismu jsem nezažil takovou míru státních zásahů do lidského života jako nyní, řekl prezident Václav Klaus. Na přednášce v Paříži se pustil do některých módních politických trendů. Kritizoval i sbližování EU, víru v globální oteplování či protekcionismus.

Václav Klaus na semináři v Paříži, kam jej pozvala francouzská mutace amerického časopisu Foreign Policy (11. února 2009) | foto: ČTK

Prezident hned v úvodu připomněl, že projevy ve Francii nepronáší tak často. Prý je tomu proto, že na Francouze jsou jeho názory politicky nekorektní, zvláště, když mluví o Evropské unii. Proto nebývá tak často zván. Tentokrát jej do Paříže pozvala organizace Foreign Policy France.

Řekl Klaus

"Právo lidí říci 'ano' nebo 'ne' Evropské ústavě nebo Lisabonské smlouvě nebo jinému podobnému dokumentu by mělo být považováno za posvátné."

"Každý, kdo sleduje francouzské politické, filozofické, ekonomické a sociologické rozpravy, ví, že můj postoj (tedy můj silný nesouhlas s doktrínou evropeismu) jde přímo proti politicky korektním postojům ve Francii. A co je snad ještě závažnější, proti zažitým a staletí trvajícím názorům francouzské inteligence," opřel se prezident hned v úvodu do země galského kohouta.

Během přednášky, jejíž text má redakce iDNES.cz k dispozici, také zopakoval své výhrady vůči "evropeismu", který považuje za novou ideologii ovládající myšlení Evropy. Podle něj jde o směs víry v sociálně tržní ekonomiku a "démonizace" volného trhu, důvěry v občanskou společnost, neziskové organizace a korporativismus místo v parlamentní demokracii či apatie k národním státům a slepé víry v internacionalismus.

"Právo lidí říci 'ano' nebo 'ne' Evropské ústavě nebo Lisabonské smlouvě nebo jinému podobnému dokumentu by mělo být považováno za posvátné," řekl Klaus. Podle něj je toto právo základním smyslem Evropy. "Útoky na ty, kteří se odvažují říci 'ne' snahám urychlit prohlubování integrace EU, což je cílem Lisabonské smlouvy, jsou útokem proti skutečné přirozenosti Evropy," dodal.

Za krizi mohou hrátky politiků s trhem

Další z projevů této novodobé víry vidí Klaus v současné panice z globálního oteplování. Tu považuje za agresivní formu environmentalismu. "Tato ideologie se postupně změnila v nejúčinnějším prostředek pro obhajobu vládních zásahů do všech oblastí života a pro potlačování lidské svobody a ekonomické prosperity," řekl prezident.

Řekl Klaus

"V okamžiku pádu komunismu, zhruba před dvaceti lety, jsem neočekával, že někdy zažiji takový stupeň vládních zásahů do mého vlastního života, jakému čelím nyní."

Sám poznamenal, že od pádu komunismu nezažil takovou míru státní intervence, k jaké nyní dochází. "V okamžiku pádu komunismu, zhruba před dvaceti lety, jsem neočekával, že někdy zažiji takový stupeň vládních zásahů do mého vlastního života, jakému čelím nyní," řekl Klaus.

To se týká i snahy států Unie zavádět kvůli ekonomické krizi různá ochranářská opatření. Prezident v této souvislosti připomněl slogan českého předsednictví "Evropa bez bariér", které se snaží oprášit původní ambice evropské integrace - liberalizaci, otevírání trhů, odstraňování bariér a protekcionismu. Podle Klause je potřeba se k této agendě znovu vrátit.

Na podobné téma svolal na únor premiér Mirek Topolánek neformální summit EU do Bruselu. V belgické metropoli dnes jednal s předsedou Evropské komise José Barrosem a stanovili jeho termín na 1. března. Podle prezidenta se ale nedá čekat, že by summit přinesl racionální řešení situace - čtěte Summit EU ke krizi bude 1. března

Současná ekonomická krize je podle Klause cenou, kterou musíme zaplatit za dlouhodobé "hrátky" politiků s trhem. "Jejich snahy obviňovat trh, místo aby obviňovali sebe, jsou nepřijatelné a měly by být rezolutně odmítnuty," míní prezident, který se více obává snah politiků tržní systém "reformovat" než krize samotné.

Během pracovního oběda se Klaus setká s představiteli významných francouzských firem, v odpoledních hodinách odletí zpět do Prahy.