"Více musí platit ty země, které žádají více společných evropských politik, bez ohledu na to, zda z nich tyjí nebo netyjí. Není možné být černým pasažérem, není možné říci, že uděláme ještě tohle, a nechtít za to platit," prohlásil Klaus, známý odpůrce další evropské integrace.
Zapojil se tak do diskuse o novém unijním rozpočtu. Největší přispěvatelé, především Německo, do něj totiž nechtějí přihodit více peněz. Přitom však prosazují řadu nových společných evropských aktivit.
Klaus si překvapivě rozuměl s Prodim
Václav Klaus přijel do Bruselu po třech letech. Prezidentovu cestu předcházely obavy z tvrdých střetů. Nakonec čtvrteční rozhovory s nejvyššími zástupci Evropské unie působily téměř idylicky.
Po setkání s předsedou Evropské komise Romanem Prodim Klaus prohlásil, že si zhruba hodinu přátelsky popovídali, a ujistil, že Češi jsou na vstup do EU připraveni.
"Četl jsem nějaké věci o panu Klausovi a jeho kritice EU, ale ten muž, který se dneska ráno sešel s panem Prodim, nebyl obrazem muže z těchto příběhů. Dnes působil velice konstruktivně a inteligentně," řekl Prodiho mluvčí Reijo Kemppinena.
Přesto se podle očekávání oba státníci na mnoha věcech týkajících se směřování Evropské unie nedohodli. "Kdybychom měli stejnou vizi, není třeba debatovat. Měli jsme jistý stupeň shody a jistý stupeň rozporů," uvedl Prodi.
Klaus nicméně našel dvě oblasti, v nichž našli s Prodim společnou řeč. Oba jsou zaprvé přesvědčeni, že každá členská země by měla mít svého komisaře. Prodi v této souvislosti prohlásil, že česká blamáž s výběrem komisaře je už uzavřena a už se k ní nehodlá jakkoli vracet.
Jistou shodu pak oba státníci našli i v tom, že politické cíle Evropské unie měly odpovídat finančním prostředkům, které jsou k dispozici. Komise v rámci jednání o novém rozpočtu EU totiž chce, aby členské země přispívaly více, a unie tak byla schopna přijmout i více zaostalé země.
Klaus se pak domnívá, že pokud chtějí některé země více společných politik, například zahraniční či obrannou, pak by právě tyto země měly na ně i více přispět. "Pokud víc peněz nemáme, měli bychom zpomalit s politickými záležitostmi," dodal.
Částečně se tak postavil na stranu zemí, které si přejí, aby unie členské státy nestála více než jedno procento hrubého národního produktu. Patří mezi ně Německo, jeden z nejhorlivějších příznivců federativního upořádání a také dosud největší plátce do společné pokladny.
I přes ujišťování o "přátelské atmosféře" byly včerejší uzavřené debaty místy provokativní. Podle zdroje přítomného na jednání se Klaus sám dotkl evropské ústavy. "Tím, že ústavu zmínil, vlastně uznal její existenci. I když kromě toho také přidal svoje obvyklé, že unie může bez ústavy přežít dalších sto let," dodal zdroj.
|
Klaus nemá unii příliš v lásce, ale na poslance by kandidoval |
|
O prezidentu Václavu Klausovi se ví, že Evropskou unii zrovna nemiluje. Nicméně včera v Bruselu se širokým úsměvem připomenul, že kdyby nebyl zvolen prezidentem, pak by nejspíš v červnových volbách usiloval o post evropského poslance. "Ale je tomu právě rok, co jsem se stal prezidentem, a tak jste o mě přišli," vtipkoval při setkání s předsedou Evropského parlamentu Patem Coxem. Klaus málokdy opomene zdůraznit své obavy z prohlubování evropské integrace. V Bruselu si živě pamatují jeho výroky o nutnosti "zastavit plíživé sjednocování Evropy", které pronesl při své poslední návštěvě centra EU před třemi lety. Čtvrteční Klausova návštěva sice začala turbulentně - cestou do Bruselu prezidentským speciálem notně házely vzdušné víry - po přistání však začala víceméně standardní jednání. A to i přesto, že český prezident podle svých slov zopakoval své přesvědčení o "rizicích urychleného integrování Evropy". A dodal, že nevidí důvod své postoje jakkoli měnit. Svoji návštěvu Klaus chápal jako příležitost informovat se z očí do očí o vzájemných pohledech a názorech. A celková diskuse o směřování EU je podle něho "něčím jiným než každodenní prací politiků". Přesto opět neopomenul svým bruselským partnerům připomenout, že je třeba otevřít vážnější debatu o unii. A právě evropské volby jsou podle něho vhodnou příležitostí. Tuto výzvu Klaus opakuje i proevropsky orientované vládě Vladimíra Špidly, ale bez odezvy. Jeho příkré postoje k prointegračním představám totiž sdílí málokdo. Obvyklá reakce je, že Klaus přichází se svými výzvami pozdě, že nepochopil smysl evropské integrace, kterou nelze zastavit. Ani pravicové či liberální vlády v Itálii, Dánsku či Španělsku neodmítají novou evropskou ústavu tak ostře jako Klaus. Na podobné vlnové délce se z významných evropských politických stran nesou britští konzervativci, kteří rovněž považují ústavu za papír vhodný do koše. Jsou však už dvě volební období v opozici a šance, že zvítězí ve volbách příští rok, příliš velké nejsou. Jistou šanci pro trochu celkově méně profederalistický tón by však mohly přinést právě evropské volby, v nichž se očekává větší úspěch pravicových stran. |
