Klaus ukončil zmatenou anabázi, vítá ratifikaci Lisabonu evropský tisk

Většina Evropy přivítala podpis Václava Klause pod Lisabonskou smlouvou, i když kupříkladu Britové jsou ukončením ratifikace zklamaní. Podle Rakušanů, Poláků a Švýcarů dostala Evropa novou šanci, kterou musí využít. Francouzi řeší spíše hledání obsazení klíčových postů v nové struktuře Unie.

Prezident Václav Klaus oznamuje, že podepsal Lisabonskou smlouvu (3. listopadu 2009) | foto: David Neff, MAFRA

"Lisabon" s podmračenou Klausovou fotografií zaplnil titulní stránky předních polských deníků. Dziennik Gazeta Prawna článek uvedl titulkem "Nechtěl, ale nakonec to udělal.", Rzeczpospolita napsala, že "Klaus skládá zbraň a podepisuje" a Gazeta Wyborcza píše, že "Klaus kapituloval".

Deník navíc dodává, že se Česko zřeklo své suverenity v mnohem větší míře už v roce 2004, kdy do Evropské unie vstoupilo. Úterní verdikt českého Ústavního soudu označuje za velkou porážku euroskeptického prezidenta a s ním spojených senátorů.

PROHLÁŠENÍ VÁCLAVA KLAUSE

Prezident Klaus vysvětluje, proč podepsal Lisabon

Polští konzervativci to viděli v listu Rzeczpospolita trochu jinak. "Evropa se nikdy nestane velmocí, neboť právě spáchala civilizační sebevraždu. Zbavila se svých křesťanských kořenů, postavila svět hodnot, které po desetiletí Evropany spojovaly, na hlavu," hodnotili poslední podpis na reformním dokumentu její komentátoři.

A k lamentaci nad končící ratifikací se přidali i Britové v čele s Davidem Cameronem, šéfem britských konzervativců. Ten se navíc vzdal plánu uspořádat na jaře v Británii referendum o Lisabonu. - Britští konzervativci vzdali referendum, státníci z EU Klause chválili

Německý Der Standard naopak podotkl, že kdyby byl Klaus důsledný, musel by s dokumentem souhlasit. Lisabonská smlouva totiž předpokládá vystoupení některé z členských zemí z Unie.

"Blokáda EU je skončena," napsal švýcarský Basler Zeitung. Podle něj je smlouva jen malým krokem, který ale otevírá příležitosti. A ty se prý nyní musí využít.

Španělé a Francouzi řeší obsazení klíčových postů

Románský tisk se povětšinou věnoval novému rozdělení klíčových postů v Evropské unii. Španělský ABC napsal, že nyní je třeba doufat, že zvláštní vrcholná schůzka Unie vybere do funkcí "prezidenta" a "ministra zahraničí" EU správné lidi.

"Ale musím přiznat, že se bojím nejhoršího," uvádí autor. "Evropa je zamořena zkrachovalými bývalými premiéry a ministry zahraničí. A teď jsou všichni kandidáti."

"Nález, jehož přečtení si u Ústavního soudu v Brně vyžádalo dvě hodiny, zpečetil budoucnost EU," podotkl francouzský list Le Figaro.

"Poté, co tím byla odstraněna justiční překážka, prezident Václav Klaus v závěru zmatené anabáze bezodkladně uvedl v platnost reformu evropských institucí."

Nyní ještě musí evropská sedmadvacítka utišit boj o funkci vůdce (předsedy Evropské rady). V hledání "vzácného ptáka" bude podle provládního Le Figaro zapotřebí "hodně taktu, aby se zabránilo novému institučnímu rébusu".

Pokud jde o "evropského prezidenta", přimlouvá se francouzský Le Monde za muže typu bývalého předsedy Evropské komise Jacquesa Delorse, "posledního člověka, který byl schopen Evropu oživit".

Jako příklady uvedl bývalého evropského komisaře Maria Montiho, bývalého guvernéra Hongkongu Chrise Pattena, šéfa Mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strausse-Kahna, prezidenta Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta a hlavně generálního ředitele Světové obchodní organizace Pascala Lamyho.