Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva, prezident propůjčil Alexandru Beerovi. Ten v roce 1942 vstoupil do formující se československé jednotky v Buzuluku. Účastnil se bojů o Kyjev, bitvy u Sokolova, Bílé Cerekve, karpatsko-dukelské operace a jako zástupce velitele tankového praporu osvobozoval Ostravu a Prahu.
Úplný přehled vyznamenaných osobností zde |
Stejné pocty se dostalo i Vasilu Korolovi. Po nacistické okupaci uprchl z Československa do Sovětského svazu. Tam byl zatčen a prošel útrapami sibiřských pracovních táborů. Po propuštění v roce 1943 vstoupil do řad československé armády. Jako dělostřelec se účastnil bojů u Kyjeva, Bílé Cerekve a řady dalších bitev. Během karpatsko-dukelské operace přišel o pravou ruku.
Podívejte se na sestřih ceremoniálu udělování státních vyznamenání
Mezi oceněnými je také lékař Letecké záchranné služby Jihomoravského kraje Rudolf Zvolánek. Loni zachránil život muži, kterého úzkým otvorem vtáhl stroj do mísícího zařízení na plasty. Protože se muže nedařilo vyprostit, Zvolánek zčásti do stroje vlezl a pacienta vyprostil z lopatek. Kvůli poranění mu musel ještě uvnitř amputovat levou ruku. Lopatky přitom velmi těžce zranily hrudník i břicho pacienta. Díky Zvolánkovi ale přežil.
Oštěpařka Barbora Špotáková získala ocenění za vynikající sportovní výkony. Letos v srpnu si z letních olympijských her v Londýně přivezla zlatou medaili (více zde). Zlato vybojovala i na olympiádě v Pekingu. Špotáková je od roku 2008 držitelkou světového rekordu v hodu oštěpem.
In memoriam udělil Klaus ocenění hematoonkologovi Vladimíru Kozovi. Lékař provedl první transplantaci kostní dřeně v tuzemsku, do té doby lidé s leukemií umírali do čtyř let od diagnózy. Založil také registr dárců kostní dřeně, který patří mezi čtyři nejlepší na světě (rozhovor s Vladimírem Kozou čtěte zde). Koza zemřel letos v červnu ve věku nedožitých 58 let.
Mezi oceněnými je také exilový spisovatel Ota Filip. Ostravský rodák byl v roce 1970 odsouzen za podvracení republiky a po propuštění z vězení se v roce 1974 vystěhoval do Západního Německa.
V roce 1998 přinesla bavorská televize dokument, který Filipa představil nejen jako vojáka někdejších PTP (pomocných technických praporů, určených v 50. letech pro nespolehlivé "živly"), nýbrž také jako člověka, který vyzradil tajné policii připravovaný útěk na Západ, jejž plánoval s dalšími pěti spolubojovníky. Krátce po zveřejnění pravdy o otcově minulosti spáchal sebevraždu Filipův syn (rozhovor s Filipem čtěte zde).
Klaus udělil či propůjčil 229 řádů, Havel 540
Ještě před udílením metálů Václav Klaus pronesl před hosty ve Vladislavském sále Pražského hradu projev. Varoval v něm před oslabováním demokracie a autority státu. Řešme problémy sami, vyzval, nečekejme na novodobého mesiáše ani na peníze z evropských fondů (celý projev si můžete přečíst zde).
Na slavnostním večeru chyběl premiér Petr Nečas - zrušil nedělní program kvůli úrazu lýtka, který si přivodil při sportování (více zde). Česká televize připomněla, že Nečas chyběl na ceremoniálu i loni, kdy se omluvil z pracovních důvodů.
Do Prahy v neděli nedorazil ani ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Mezi hosty naopak nechyběla manželka Václava Havla Dagmar. Přítomni byli také expremiér Mirek Topolánek s Lucií Talmanovou či kandidáti na prezidenta a někdejší premiéři Miloš Zeman a Jan Fischer.
Vyznamenání byla udělena a propůjčena v den 94. výročí vzniku Československa. Prezident ocenil celkem 22 osobností. Dvěma propůjčil Řád bílého lva, šesti Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Udělil jednu medaili Za hrdinství a třináct za zásluhy.
Za deset let ve funkci hlavy státu Václav Klaus rozdal celkem 229 řádů a medailí. Jeho předchůdce Václav Havel ve funkci prezidenta samostatné České republiky udělil a propůjčil 540 řádů a medailí.
