Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus: Tošovský byl k režimu loajální

  11:06aktualizováno  11:06
Byl to právě Václav Klaus, kdo po listopadu 1989 v roli ministra financí navrhl Josefa Tošovského na post šéfa Státní banky Československé. Nyní se ukázalo, že Tošovský v minulosti spolupracoval s komunistickou StB. Choval se striktně odborně, řekl prezident MF DNES v e-mailovém rozhovoru.
Václav Klaus

Václav Klaus | foto: Nguyen Phuong ThaoMF DNES

Kdy jste se seznámili?
Vídali jsme se v bance v průběhu 80. let a osobně jsme se příliš neznali. Pracoval v devizovém úseku, který byl i uvnitř budovy intenzivně střežen. Když začaly bankovní reformy v druhé polovině 80. let, setkávali jsme se vícekrát.

Josef Tošovský a Václav Klaus

Proč jste ho navrhl na guvernéra Statní banky československé?
Zásadní reforma našeho bankovního systému, to je rozdělení centrálního a komerčního bankovnictví, byla připravena již v závěru 80. let. Podílela se na ní řada ekonomů, kteří se prosadili a stali známými až po listopadu 1989. Tošovský byl znám jako politicky nevýrazný odborník, který na tyto otázky měl s námi velmi blízké názory. Na pozdějších jednáních vlády sice neměl hlasovací právo, ale jeho role byla ve chvílích prosazování scénáře ekonomické reformy pozitivní a velmi důležitá. Vláda Ladislava Adamce mi na stole nechala návrhy jmen na obsazení hlavních funkcí v nových bankách. Byly pro mne nepřijatelné. V nepopsatelné rychlosti jsem musel z existujících bankéřů najít jména jiná. Přišel jsem i na J. Tošovského. Za zmínku stojí, že nebyl mezi jmény, navrženými předcházejícím režimem.

Václav Klaus a Josef Tošovský

Nenapadlo vás tehdy, že vzhledem ke svému působení v pobočce Živnobanky v Londýně a vysokému postu ve státní bance musel být k předlistopadovému režimu hodně loajální?
Ke komunistickému režimu přiměřeně loajální byl, ale vypadalo to, že si striktně drží svou odbornost. Striktně odborně se koneckonců choval i v první polovině 90. let. O druhé polovině bych už to říci nemohl. Nic jiného jsem o něm nevěděl, institut lustrací tehdy neexistoval. Že bez problémů "prošel" v dalších obdobích lustracemi, jsem nijak nezkoumal a nebylo to v mé pravomoci. Tím se zabýval tehdejší prezident republiky a ministr vnitra. Před rokem 1989 byl "pouze" poradcem předsedy SBČS. Vím, že role poradce byla a je významná, ale nebyla to vedoucí funkce. Spíše jsem si myslel, že předseda SBČS Stejskal potřeboval odborníka a že od něj žádnou mimořádnou politickou angažovanost nevyžadoval. To byla však pouze moje domněnka.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr obrany Martin Stropnický ve volebním štábu hnutí ANO v Praze. (21....
Stropnický: O vládě začněme jednat v současné koalici. Ambice na Hrad nemám

S ČSSD a lidovci by to byl logický začátek jednání o nové vládě, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz místopředseda ANO a ministr obrany Martin Stropnický. Prvotní...  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se raduje z vítězství ve volbách do Poslanecké...
Máme blízko k ODS, hnutí STAN i Pirátům, rozkrývá své plány Babiš

Šéf ANO Andrej Babiš už nechce vládu, jako je ta stávající, ve které sedí tři strany. To by považoval za ztrátu času. „My máme blízko k ODS, ke hnutí STAN i k...  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.